Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

TÉMA: Léto a elektronika

■ Elektrotechnická fakulta ČVUT pracuje na našem zdraví.

■ Výzkum vážných problémů člověka je stále odvážnější.

■ Budeme umět nahradit poškozenou míchu?

Technika

se dotýká

mozku

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Naplňují se vmoderní vědě dávné fan-

tazie ozlepšení, adokonce vylepšení

člověka?

Dá se říci, že do jisté míry ano. Dnes umíme

nahradit klouby, částečně ajen uněkterých

pacientů umíme pomocí kochleárních im-

plantátů nahradit sluch. Horší je to sná-

hradou zraku, tam ještě výzkum není tak

daleko, jsme na úrovni rozlišení světla nebo

stínu, ale zatím nic víc. Umíme částečně

nahradit či podpořit funkci srdce, apak

jsou tu transplantace, onichž jsme denně

informováni.

Obecně můžeme říci, že technika dnes

směřuje nejen knáhradě ztracených funkcí

člověka, ale například kpodpoře stárnou-

cích občanů, kjisté náhradě jejich pozná-

vacích funkcí, ale také kzajištění jejich

bezpečnosti, pokud třeba žijí sami amuseli

by přejít do nějakého zařízení.

Naši čtenáři mají často nejrůznější

postižení pohybových funkcí. Dočkají se

zásadního objevu, který by tento handi-

cap alespoň zmírnil?

Pokud vám jde především onejrůznější

poškození míchy, tak snaha nás, techniků,

je najít jistá podpůrná řešení. Oblíbeným

termínem je to tzv. exoskeleton, který se do

jisté míry ve světě podařilo dostat do fáze

spíše rehabilitační pomůcky, než aby byl za-

tím použitelný pro chůzi třeba ve veřejném

prostoru. Zatím je to zařízení příliš těžké

asamo napájení bateriemi vlastně omezuje

jeho snadné použití.

Myslím, že imnoho předních neurochi-

rurgů, unás např. prof. Beneš, ale spolé-

há, že právě ve světě mikroelektroniky

by se mohla najít účinnější řešení…

Experimenty probíhají, např. ve Francii dě-

lali výzkum, který se jmenoval Vstaň achoď.

Jde oelektronické zařízení, které stimuluje

nervy přímo vkončetinách pomocí elektrod

umístěných na pokožce. Jistým problémem

ale je, jak akam elektrody tohoto typu

implantovat.

Teoreticky je tento princip zvládnutý,

ale kpraktické aběžně použitelné aplika-

ci je daleko. Problém je hlavně vhledání

vhodných materiálů, které můžete trvale

umístit vtěle. Ale už například umíme

pomocí elektrod zanořených do mozku

omezit např. třes upacientů sParkinsono-

vou nemocí.

Je vůbec možné, aby zdravý mozek vědce

vyhrál nad poškozeným mozkem nebo

míchou?

Když zůstaneme uproblému zvládnutí

našeho pohybu, jsem optimistická, protože

příslušná oblast lidského mozku, která řídí

naši motoriku, je poměrně dobře zmapo-

vaná. Dnes umíme měřit odezvu našich

pohybů na povrchu mozku. Jiná věc je naše

vědomí – třeba příprava kpohybu. Umíme

Lenka LHOTSKÁ:

8

můžeš / číslo 7–8 - 2015