Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

Konto Bariéry

pořádalo vprosinci 

. aukční salon výtvarníků.

Doprodej všech nevydražených

uměleckých děl najdete tradičně na

www.kontobariery.cz.

26

můžeš / číslo 7–8 - 2015

Hlavní motiv: krajina. Obyčejné pole,

obyčejná zahrada, obyčejný les. Ale vjeho

rukou se najednou objevují překvapivé

detaily, rozkrývají se nové tóny zdánlivě

banálního světa. Jde to samo? „Zkuste se

podívat na ulici plnou lidí. Buď uvidíte jaký-

si dav, nebo zahlédnete zajímavého člověka

– sjiným pohybem, oblečením, výrazem,

třeba isjiným cílem cesty. Oto jde součas-

ným sklářům – ve zdánlivě jasné aoby-

čejné hmotě ukrýt, ale zároveň nabídnout

tajemství, které přitahuje aoslovuje diváka.

Příležitost kúvaze, třeba ikpřekvapivému

soudu… anejde ovyvolání stejné myšlenky

uvšech… to už by nebylo umění.“

Tvorba výtvarníka je obecně spojena se

samotou. Tím spíše uumělce, který dodržuje

pravidla trochu zvláštní – vedle zmíněných

vlastnoručně namíchaných barev adomácí-

ho tisku také velmi malý počet listů zjedné

matrice. Třeba jen tři čtyři. Pro nezasvěcené:

běžná praxe, zejména ukamenotisku, je až

dvě stě kousků, avšechny jsou pokládány za

originál. Jeho samota je zároveň spojena se

starostí, zda nakonec nezůstane osamoceno,

tedy nežádáno, ijeho dílo. Jistě pochopitelná

obava, ale už po léta zbytečná… Přesto umí

osamotě cosi říci: „Někdy jsem moc rád, když

je tady moje přítelkyně. Třeba nic neříká, ale

sama skutečnost její přítomnosti je energie,

která pomáhá.“ Dobře, Ivo Křene, přiznal jste

se, láska je nakonec mocná…

Může mít grafiku každý?

Legendární úroveň české grafiky, kníž Ivo

Křen vposledních letech vydatně přispívá,

nás znovu aznovu vede kotázce – proč po

ní ještě sahá dost málo zájemců? Vždyť

anisvými cenami není vkategorii luxusu.

„Jak vidíte, mám kolem sebe práce svých ko-

legů, akdyby mi někdo řekl: prodej je amů-

žeš jet na skvělé lyžování do Alp, určitě bych

neposlechl. Když tiskneme jen tři čtyři listy,

máme jistě vyšší ceny než jiní, ale stále jsme

dostupní… Určitě nejsme jen pro horních

deset tisíc.“ Atím jsme se vdebatě dostali

kproblému výtvarného umění dnes avtéto

zemi. Amožná ijinde ve světě. Srozumitel-

nost atolerance knázoru někoho jiného…

„Je to stejné jako se sklem. Díváte se amu-

síte do té věci cosi investovat ze sebe. Tedy

přemýšlet. Co tam vidím, proč to vidím? Týká

se mě to? Když se jen postavíte před obraz,

sochu nebo grafiku achcete jen konzumovat,

tedy čekat, až vás něco osloví, pak vás prostě

nejčastěji zaujme kytička konvalinek na okně.

Nic proti ní, ale – stačí to…? Špičky našeho

sklářství jsou zároveň celosvětová elita. Proč?

Umí tuto zvláštní hmotu zvládnout azároveň

nabízejí myšlenky. Nikoliv jednoduché, ale

hluboké. To pochopí pozorný divák, aniž by

byl akademickým teoretikem. Amůže být zja-

kéhokoli kouta zeměkoule. Proto jsem šťastný,

že jsem mohl na pardubickém zámku postavit

expozici, která to ukazuje naprosto srozumi-

telně. Občas se někdo zeptá – kčemu to je?

Plastiku zbronzu chápou, ale sklo jim připadá

patřičné ke skleničce, kmíse. Když tenhle

stereotyp opustí, pochopí to kouzlo...“

Vztah Iva Křena ke sklu akoneckonců ike

grafice je vášnivý. Barvy ajejich kouzla krás-

ně ukazuje na příkladu louky – copak to je

jedna zelená? Vidí aznovu nalézá nekonečné

možnosti barevných škál akombinací. Apři-

tom vůbec nezapomíná na obyčejný život.

Proto je nejen pravidelným dárcem Aukčních

salonů Konta Bariéry, ale idárcem vždycky

úspěšným. Pokaždé najde zájemce. Takže je

srozumitelný, ikdyž ani vnejmenším neustu-

puje ze svých představ. Prostě to umí.



www.muzes.cz

www.audioteka.cz/muzes

Záleží jen na vás, co si

vyberete jako měřítko

– možností je mnoho,

akdyž opravdu chcete,

můžete se docela dobře

setkat skvalitním

výtvarným uměním.

ZIMNÍ POLE S KLIDEM

JAPONSKÝCH ZAHRAD,

osmibarevný linoryt, 2014

PO DEŠTI,

sedmibarevný linoryt, 2012

UMĚLCI KONTA BARIÉRY

�