Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 9

�

9

můžeš / číslo 7–8 - 2015

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

tedy poslat do končetiny řídicí informa-

ci, řekněme „udělej krok“, ale když akce

nenastane, potřebujeme zpětnou vazbu do

mozku. Ato je velká technická výzva. Vjaké

fázi je pohyb? Nastal? Nenastal?

Největší problém např. bionické ruky

je stisk. Když bude silný, rozdrtí sklenič-

ku, když slabý, upustí ji… Tedy to, co

lidská ruka umí ve spolupráci shmatem

nebo zrakem, zatím umělá náhrada úplně

neovládá. Takže přichází potřeba tvrdého

adlouhodobého tréninku aučení anutnost

ještě dalšího zlepšování bionických náhrad.

Abych přímo odpověděla na vaši otázku –

asi nikdy nebudeme umět nahradit myšlení

avědomí sebe sama.

Narážíte při této práci na nějaké vážné

etické problémy?

Především jde ozásahy do soukromí

jedince. Ve chvíli, kdy potřebujeme měřit

parametry konkrétního člověka, především

životní funkce, zvyklosti apotřeby, po-

chopitelně získáváme často velmi intimní

informace.

Takže: kdo smí mít přístup ktakovým

datům, kdo smí znát identitu toho jedince?

Když má nějaké elektronické zařízení nebo

software sloužit výzkumu, musíme uplat-

ňovat podobná pravidla, jak je popsal Isaac

Asimov ve své proslulé povídce Já, robot.

Tedy naše zařízení nesmí člověka poškodit.

Akdyž dojde kporuše nebo jinému problé-

mu, musí být technika schopna okamžitě

otom informovat.

Dnes umíme nahradit

klouby, částečně

ajen uněkterých

pacientů umíme pomocí

kochleárních implantátů

nahradit sluch.

Horší je to snáhradou

zraku, tam ještě výzkum

není tak daleko,

jsme na úrovni rozlišení

světla nebo stínu,

ale zatím nic víc.