Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 23

můžeš / číslo 7–8 - 2015

23

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

CHARITA V DEJVICKÉM DIVADLE

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Jak jste přišel kpříběhu Adélky, pro niž

jste pak vdivadle zorganizovali před-

stavení, které přineslo postižené dívce

25000 korun?

Bylo to náhoda; když jsem se seznámil

stímto příběhem apak se sešel ismamin-

kou Adély, navrhl jsem kolegům, abychom

pomohli. Princip spočíval vtom, že si klíst-

ku mohli lidé přikoupit zvláštní poukázku,

jednu nebo ivíce, acelý obnos pak prostřed-

■ Přední český režisér iniciátorem neobvyklé aktivity.

■ Naše společnost nemá ráda patos.

■ Dejvické divadlo si stále drží výjimečnou pozici.

Smíření

může být i statečné

nictvím Konta Bariéry dostala postižená

dívka. Už jsme takové iniciativy vdivadle

dělali, tak jistou zkušenost máme, ajsem

rád, že to dobře dopadlo.

Kumělcům obyčejně patří větší míra cit-

livosti, ale někdy jsou jejich charitativní

aktivity trochu okázalé, kdežto vy acelé

Dejvické divadlo jste to moc do světa

nevykřikovali…

Já si nemyslím, že si na charitě máme

budovat slávu. Jednak ji nepotřebujeme,

jednak je důležitá opravdu užitečná pomoc

konkrétnímu člověku.

Vidíte takovou atmosféru ive společ-

nosti? Nebo se vám zdá, že jsme přece

jenom trochu okoralí?

Když se díváte na zprávy vtelevizi, můžete

takovému pocitu podlehnout, ale pak přijde

zemětřesení vNepálu aza pár dnů se vybe-

rou miliony. Takže bych spíš řekl, že jako ná-

rod máme spíš obavy zpatosu apřehnaných

gest. Víte, když se dnes řekne politik, tak se

hned vybaví naprosto negativní hodnocení.

Ale je to objektivní? Měli bychom si vsou-

dech ookoralosti, vsoudech ojednotlivých

lidech ivsoudech ospolečenské morálce

zachovat jistý odstup aschopnost rozlišovat.

Miroslav KROBOT:

V KAVÁRNĚ DEJVICKÉHO DIVADLA

jsou hvězdy souboru přítomné neustále

– alespoň na fotografiích.

�