Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 7–8 - 2015

27

LETOHRÁDEK VENDULA

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

P

řed mnoha lety pracovala Dája

Kabátová vJedličkově ústavu.

Anemohla si nevšimnout, že někteří

klienti po dosažení dospělosti vlast-

ně nemají kam jít. Tedy mají – třeba

do bezbariérových bytů. Ale zůstanou sami,

nemají program, práci, asistenci… Dnes

bychom alespoň zakroutili hlavou, když už

ne křičeli… Ale tehdy?

Tehdy se Dája rozhodla udělat velký

adocela riskantní krok. Objevila ve středo-

českém Horním Bezděkově nepoužívaný

objekt vězeňské služby, kdysi všeobecně

známý tesko barák se stěnami plnými for-

maldehydu. Bylo by moc dlouhé popisovat,

kolik kroků, krůčků idramatických skoků

musela udělat, než stál uprostřed zahrady

krásný bezbariérový dům, jehož vnitřek byl

naprosto způsobilý kživotu, práci izábavě

lidí, mnohdy moc amoc postižených. Je

ale krásné připomenout architekta Davida

Vávru, který zde odvedl velkou tvůrčí práci,

aniž by vzal korunu honoráře. Je nutné

připomenout podnikatele Vladimíra Drába,

který velkoryse pomohl apomáhá. Prvních

15 let se na etapy stavělo ze sponzorských

darů, poslední rok došlo kfinální dostavbě

za evropské peníze, ale ty přijdou až za

hotový objekt. Nebylo to snadné.

■ Úspěšný projekt integrace pomocí řemesel.

■ Letohrádek Vendula slaví čtvrtstoletí.

■ Rodiny se zde učí jistotě zbudoucnosti.

Škemrání a zoufání

zakázáno

Úžasný Letohrádek Vendula je dnes silný

nejen solidaritou okolí, ale především služ-

bami. Denní stacionář, týdenní stacionář,

krizové bezbariérové bydlení, odlehčovací

pobyty aktomu pekárna, prádelna, výroba

svíček. Tady se pracuje pěkně kvalitně,

protože jinak by nedaleký hotel nesvěřil

Vendule péči oprádlo ze svých mnoha po-

kojů arestaurací, jinak by Kavárna vpraž-

ském Obecním domě těžko odebírala zdejší

lahůdky. Tady najdete také tkalcovské stavy

ajiné pomocníky, protože zdejší produkce

není výroba pro zábavu nebo jen na vánoční

bazar. Mimochodem – jen vmálokteré

firmě mají tak propracovanou dopravu pro

zaměstnance – několik mikrobusů iaut den-

ně sváží aodváží personál spolehlivě jako

metro vPraze.

Komu tak děláte největší radost, Dájo?

„Především všem našim klientům. Mají

tady nejen práci, ale iterapii, rehabilitaci,

přátele, pocit bezpečí… Po dlouhých letech

této práce ovšem vidím iobrovskou radost

vjejich rodinách. Starat se dítě apostupně

idospělého člověka stěžkým postižením, to

je dřina na celý život. Akdyž můžete využí-

vat našich služeb, nejenže se části těžkých

povinností zbavíte, ale můžete chodit do

práce, můžete jít do divadla, odpočinout si

na dovolené… My se vté době spolehlivě

postaráme. Atím se svět těchto rodin krásně

promění, jejich nejbližší nemusí na doživot-

ní bydlení do ústavů. Trvalý život ve vlastní

rodině je pro člověka spostižením cennější

než tuna zlata.“

Dopravní expertka Lenka

Vjedné zpěkných ulic pražského Suchdola

žije osmatřicetiletá klientka Letohrádku

Vendula, slečna Lenka. Ta ovšem nepotřebu-

je každodenní službu mikrobusu, má skvělý

talent na dopravní spojení, takže každý den

naprosto samostatně nastoupí do autobusu

apo čtyřech přestupech je uDáji.

Spolehlivě aneomylně už deset let překo-

nává všechny změny akomplikace pražské

�

PERNÍČKY

jsou oporou sortimentu.

Musí být perfektní.

DAVID VÁVRA nejen projektoval,

ale každoročně přijíždí

i s divadlem Sklep.

Naši klienti mají velkou

naději, že natrvalo už

do nějakého ústavu

nepůjdou. Tím ale

nevyhráváme jen my,

ale celá společnost…