Strana 15
15
můžeš / číslo 2 - 2013
TIP NAVÝLET
Respekt
kjinakosti
Je to až neuvěřitelné, jak jsme každý jiný.
Nemluvím ovzhledu, to vskutku pro život
asoužití se zbytkem společnosti není
důležité. Mluvím opovaze. Ozpůsobu
chování se klidem, opřístupu knim.
Ozájmech, nadání, názorech naživot.
Dal by se sepsat celý seznam vlastností,
čím se jeden oddruhého odlišujeme.
Vidíme to nejen ucizích lidí, ale ivkru-
hu našich nejbližších. Rodiče se zájmem
amnohdy ispřekvapením sledují, jak se
jejich vlastní děti liší jedno oddruhého.
Mnohdy jako oheň odvody…
Jinakost je pro společnost ale nesmír-
ně důležitá. Různost názorů, pohledů
nasvět, samozřejmě inadání asklonů
kté či oné činnosti vytváří ucelenou živo-
taschopnou společnost.
Co je ale nesmírně důležité, je respekt
knázoru druhého. Kjinakosti. Člo-
věk sjiným názorem nebo postojem
kdané otázce není nepřítel. Naopak nás
odlišnost názoru obohacuje. Nutí nás
zamyslet se aposoudit, zda se nepleteme,
zda naodlišném postoji našeho kolegy,
přítele nebo ipartnera či jiného rodinné-
ho příslušníka není kus pravdy. Zda není
chyba nanaší straně.
Bohužel se velmi často vpráci setká-
vám sapriorními postoji. Strváním
nasvém bez schopnosti alespoň zvážit,
zda natom, co tvrdí druhý, něco není.
Diskuse mezi lidmi, kteří se snaží vytvořit
něco nového, je totiž základem úspěchu,
kterým může být třeba dobrý zákon.
Vzpomínám nadobu, kdy jsem ještě
vykonávala svou profesi architekta, jak
jsme se skolegy nad projektem nesmírně
hádali, jak jsme vášnivě argumentovali,
abychom pak znašich názorů vytvořili
úspěšnou práci. Co bylo natěchto sporech
důležité asoučasně krásné, bylo to, že
vokamžiku, kdy jsme skončili sprací,
byli jsme nadále přátelé, kteří, jak se říká,
spolu chodí napivo.
Při psaní těchto řádků jsem si vzpomněla
naněco, oco se svámi musím podělit. Je
vtom obrovský kus pravdy. Manželova
babička, když viděla rodinné dohady, říká-
vala: „Jak se může dohodnout svět, když se
mnohdy nedohodnou lidé vrodině!“ Každý
spor byl vtu ránu ukončen. Začněme tedy
každý usebe. Přemýšlejme otom, co říká
ten druhý. Proč to říká. Co ho ktomu vede.
Časem uvidíme, že lidé začnou respektovat
inaše názory. Chovejme se klidem, kjejich
jinakosti, tak, jak bychom chtěli, aby se
oni chovali knám.
Autorka je senátorka.
SLOUPEK
Daniely FILIPIOVÉ
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
■ Lipenský areál koncentruje nabídku pro handicapované.
■ Zájem vozíčkářů tu přitahuje vstřícnost personálu.
■ Reklama se mezi sportovci spostižením šíří ústně.
NaKramolín
se jezdí
smonoski
Text: PAVEL HRABICA
Foto: JAN ŠILPOCH
R
ekreační oblast kolem obce Lipno
vjižních Čechách se sjezdovkami,
turistickými trasami pro běžkaře,
pěší acyklisty, si Nizozemci nevy-
hlédli náhodou. Vnejbližším okolí
zdejšího skiareálu, pojmenovaného podle
hory Kramolín (900 m n. m.) anedaleko
břehů přehradní nádrže totiž krajina odpo-
vídá jejich představám oúměrně vysokých
horách, kde mohou uskutečnit své „vysoko-
horské“ pěší ilyžařské sny.
Mírný terén akvalitní infrastruktura
této části Šumavy vposledních letech
nachází oblibu iulidí spohybovým posti-
žením.
Důkazem toho byl iletošní lednový Den
shandicapem (jeden ze tří zimních), který
pořádal společně Skiareál Lipno sprovo-
zovateli zdejší bobové dráhy apoprvé se
doLipna bez bariér připojila izajímavá roz-
hledna – Stezka korunami stromů otevřená
vlétě 2012.
Zájemci si tu mohli vyzkoušet například
jízdu namonoski vdoprovodu lyžařských
instruktorů, otestovat bobovou dráhu, vy-
stoupat nad vrcholky stromů pospeciální
vyhlídkové cestě rozhledny nebo navštívit
akvapark vybavený bazénovým zvedákem
pro vozíčkáře.
Během této akce byly všechny atrakce
ijízdy pro handicapované ijejich dopro-
vod atřeba isourozence zdarma. Onákla-
dy se dělí prostřednictvím grantu MMR ČR
alipenští pořadatelé.
IVAN NESTÁVAL
se se svým synem Ivánkem
vydává nakramolínskou
sjezdovku každý víkend.