Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 10 - 2012

atím byla závažně ohrožena jejich základní

práva.“

Rozhlas byl výjimkou

Přiznává, že byla zprvu nezkušená ataké

dost naivní při představě, že když nastranu

Dáti navrší všechen svůj elán, um, chuť,

otevřené srdce isoukromý majetek, nemůže

neuspět nebo prohrát. Dnes už ví, že opak

měl mnohokrát navrch. Často naráželi

natuny byrokracie, nepochopení, lidskou

závist, arogantní nezájem, házení klacků

pod nohy. „Jenže já nejsem ztěch, kdo by

se vzdával,“ dodává naturalizovaná Češka

původem ze Slovenska, jíž vevětách stále

zůstává měkký akcent, asvou myšlenku do-

končuje: „Sice možná fyzicky vypadám, že

nato nemám, ale dokážu se zasvé, zanaše,

pořádně poprat. Nejdu zapravdou bezhla-

vě, všechno si dvakrát rozmyslím, ověřím

pěkně ze všech stran, prostuduji, zjistím, po-

kud mohu, osobně se podívám, apak teprve

kladu argument zaargumentem.“ Katarína

přiznává, že ne všichni, snimiž se museli

potkat, realizaci Domečku vítali. Zarok jeho

existence má už ale nasvé straně mnoho

povolaných, odborníků, ataké příznivců.

Hodně si vzařízení slibovali odpomoci

médií… „Zvali jsme několikrát kdekoho,

dávali osobě vědět všelijak – včetně Dne

otevřených dveří, ale jak jsem se oklikou

dovídala, není to téma, které by novináře

zaujalo. Výjimkou je snad jen regionální

studio Českého rozhlasu Sever vÚstí nad

Labem. Oslovili jsme mnoho institucí, před

Vánocemi také několik hypermarketů, zda

by nám nepomohly snadílkou pro děti. Ale

naše prosby zůstaly ivtomhle mimořádném

čase bez odezvy,“ říká strochou smutku

vhlase představitelka soukromého zařízení

vTisé.

S rodinami spolupracujeme

Domeček, který má kapacitu 14 dětí

vevěku od3 do18 let, je nyní plně obsa-

zen. Přechodné bydliště dětí pod skalami

trvá zhruba šest měsíců. Napohled prv-

ní vypadají všechny šťastně, když jejich

pohnutou minulost vytěsnila zdejší sou-

stavná aadekvátní péče, emoční podpora

veškerého personálu adobré podmínky

vzařízení. Přesto se itak dětem občas stýská

porodině. Je to silné pouto, které nepřetne

ani cílené ubližování, strádání, devastování

duše anastraně druhé sebelepší zacházení

azázemí. „My nebráníme svěřencům vprů-

běhu zdejšího pobytu styku sjejich rodiči,

srodinou. Naopak vítáme to aspolupracu-

jeme snimi, protože naší prioritou je snaha

onávrat dítěte domů. Stejně tak je možné,

aby se znovu knám doDomečku vrátilo,

když tu potřebu cítí,“ vysvětluje majitelka

kých, ahlavně psychických ran, se mladý

pár rozhodl Osudu poděkovat. „Cítili jsme

vůči svým zachráncům obrovský vděk

azároveň závazek,“ vysvětluje poslání acíl

zařízení Katarína Zemčáková. „Chtěli jsme

být užiteční jako oni, ale nevěděli jsme,

jak svoji chuť zrealizovat. Nakonec jsme

se spojili slékaři znemocnice anajejich

doporučení také slidmi zobčanského sdru-

žení Bolí to arozhodli se pro diametrálně

odlišné podnikání, než jaké jsme realizova-

li dodoby před událostí, která tak zásadně

změnila život nás všech. Dům, vněmž jsme

provozovali před tím restauraci apozději

penzion, jsme vlastními silami přebudovali

nazařízení, vněmž nyní nabízíme ochranu

apomoc. Konkrétně dětem, jež se ocitly

bez jakékoliv péče nebo jsou vsituaci,

kdy je vážně ohrožen jejich vývoj, či byly

tělesně aduševně týrané nebo zneužívané,

Zvali jsme několikrát

kdekoho, dávali osobě

vědět všelijak – včetně

Dne otevřených dveří,

ale jak jsem se oklikou

dovídala, není to téma,

které by novináře

zaujalo.

NAPRVNÍ POHLED jsou stejné jako ostatní.

Domeček jim poskytuje komfort, zázemí

apocit bezpečí. Přesto pouto krodinám,

odkud musely odejít, zůstává silné.

Nevytěsní jej ani vzpomínky naminulost.

