Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

můžeš / číslo 6 - 2015
21
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
po učiněné zkušenosti bych volil opačný
směr celé trasy.
Všichni tři se po návratu svalujeme
do postelí ausínáme za praskání dřeva
vkachlových kamnech. Mám dobrý pocit ze
slušného sportovního výkonu, ale do další
pěší túry už se nehodlám pustit. Nevyužiji
ani nabídky paní Šichtanecové na zapůjčení
elektrického vozíku, který je ktomuto účelu
vpenzionu kdispozici. Prostě ajednoduše
neprobádaný zbytek modré trasy projedu
autem. Kupodivu to jde, aniž bych někde
porušil zákaz vjezdu. Nejdelší provedení
červené trasy pak vede až kpomníčku Emy
Destinnové. Tam jsem dojel vozem po regu-
lérní silnici mimo značenou trasu. Závěreč-
ný pěší půlkilometr lesem knenápadnému
památníčku ainformační tabuli osvětozná-
mé pěvkyni už byl po předešlé zkušenosti
hračka. Drobné nerovnosti nás už přece
nerozhází! Vtéto oblasti však už počítejte
svýrazně rušnějším turistickým provozem,
především vpodobě cyklistických skupin.
Také tu už potkáte civilizační výdobytky,
jako je třeba restaurace apenzion UEmy
Destinnové.
Jsou ijiné varianty
Při motání mezi lesy arybníky zjišťuji, že je
zde řada cest sdaleko příznivějším povr-
chem, což mi potvrdil iMartin Kovář, znalec
tohoto regionu. Podle jeho slov imé zkuše-
nosti je vyznačená trasa dobrá pro elekt-
rický vozík nebo terénní handbike. Sám
vozíčkář na mechanice bez doprovodu by se
na ni raději ani neměl vydávat. Stačí nepo-
zornost amůže přijít pád, mohou také dojít
síly. Navíc některé sjezdy jsou bez pomoci až
nebezpečné, přestože drtivá většina trasy je
rovinatá. Koneckonců, když Peter Šichtanec
coby konzultant projektu projížděl varianty
navržené Klubem českých turistů, používal
při tom právě elektrický vozík.
Jižní Čechy, akonkrétně Třeboňsko, za
návštěvu rozhodně stojí. Krásná příroda
ozdobená malebnými staveními má pro
vozíčkáře kouzlo isvým rovinatým relié-
fem. Trasu Krajem Emy Destinnové lze brát
jako inspiraci, ale spřihlédnutím kreálným
vlastním silám. Nebojte se hledat nové cesty.
Aurčitě bych se neomezoval na jedinou
návštěvu.
Klub českých turistů
vrámci projektu
Turistika pro všechny
od roku 2008 vytváří
značené trasy vhodné
pro vozíčkáře. Tato
jihočeská byla nazvána
Krajem Emy Destinnové
afunguje už bezmála
pět let.
www.muzes.cz
www.audioteka.cz/muzes
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
UKAZATELE ČERVENÉ A MODRÉ
vozíčkářské trasy fungují jako dobrá navigace.
TYPICKÝ VÝJEV
PRO TŘEBOŇSKO
– vodní hladina
rybníka a cesta
lemovaná
stromořadím.
V TÉTO FÁZI
se nám ještě jelo
dobře, náročnější
pasáže bez
asfaltu měly
teprve přijít.
PENZION
VYHLÍDKA
v Lutové je
bezbariérový.
Není divu, když
má majitele
na vozíku.
Můžeš