Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

UMĚLCI KONTA BARIÉRY

■ Umění může být obrazem nejniternějších pocitů.

■ Sebepoznání a reflexe jsou důležité pro každého znás.

■ Podoba světa by se měla změnit.

Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

Foto: JAN ŠILPOCH

Váš umělecký záběr působí tak pestře,

že je těžké zaměřit se na jednu věc.

Malujete, píšete, pracujete sprostorem

imultimédii. Jak se vběhu času formo-

vala Kamila Ženatá, jakou jste dnes?

Dětství jsem prožila vdomě sezahradou.

Ta zahrada měla dvě části – jednu slunnou,

Moje světy

jsou teď větší

Psala jsem – ato ipo zdech – kreslila

jsem, poslouchala muziku. Až do svých

sedmnácti let jsem se nedokázala rozhod-

nout, kým bych chtěla být. Zcela určitě to

byl Michal Ambrož (později kapelník skupin

Jasná páka, Hudba Praha), kdo mě dovedl

do ateliéru ke svému strýci, mistru Janu

Zrzavému vOkrouhlici apozději ivPraze,

azapříčinil tak, že jsem se nakonec rozhodla

pro AVU. Někdy mi přijde, že pořád sedím

vtom pokoji vprvním patře; jenom ty „moje

světy“ jsou teď vdaleko větším rozsahu

adosahu. Pořád kombinuji své vyjádření do

nějaké – pro mne – smysluplné inscenace,

souboru, do kterého se dá vejít. Ať je to

obraz dvourozměrný či prostorový.

Jak si vybíráte témata svých prací?

Vybírám si taková, která mě zasahují apři-

padají mi podstatná. Zájem oně mě vede

dál – dozvědět se více, získat větší zkuše-

nost, znát teoretické základy. Zabývám se

vztahy, souvislostmi, pamětí, vzpomínkami,

působením, proměnami, jevy až fyzikální-

ho charakteru. To vše dohromady mi dává

nějaký smysl. Sebepoznání pojímám jako

výzvu – ne jenom sama pro sebe, ale jako

nezbytnou podmínku pro přežití lidstva.

Zajímají mě motivy, důvody, příčiny, emoce,

nevědomí, důsledky.

22

můžeš / číslo 6 - 2015

Kamila ŽENATÁ:

přístupovou, plnou květin, voňavého šeříku

arůží, druhou tmavou, tajemnou, plnou

stínů, vysoké trávy, keřů astromů. Itakové

bylo moje dětství. Šťastné, ale ivelmi osa-

mělé. Výraznou osobou mého dětství byla

babička. Čítávala mi stohy pohádek. Později

jsem někde zalezlá amaluji si obrázky. Vpu-

bertě jsem začala obývat pokoj vprvním

patře zmíněného domu. Vytvořila jsem si

vněm svůj svět plný obrazů, hudby, knížek

afotografií.

KAMILA ŽENATÁ

je všestranná umělkyně,

která neztrácí dobrou náladu.