Strana 19
můžeš / číslo 5 - 2011
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
SEXUÁLNÍ ASISTENCE
JE U NÁS ZATÍM TABU
Autor: RADEK MUSÍLEK
Koláž: JIŘÍ BUŠEK
M
ůžete stím nesouhlasit, může
vás to pobuřovat, můžete
vafektu roztrhnout tuto
stránku, ale lidé sposti-
žením mají stejné potřeby
jako všichni ostatní, ať se to
někomu líbí nebo ne. Aza-
tímco rok odroku snáz překonáváme fyzické
barié ry díky nejmodernější technice, otázky
sexuality shandicapem jsou pořád tabu.
Přitom tím zdaleka nemyslím jen širokou
veřejnost, která se naintimní kontakt dvou
lidí bez titulu krasavec/krasavice roku bojí
jen pomyslet. Otevřenou odbornou diskusi
natohle téma jsem vesvém okolí také neza-
znamenal. Debata osexualitě asní souvisejí-
cí sexuální asistencí by přitom měla konečně
přelézt naše západní hranice adorazit knám.
Uněkterých lidí sopravdu vážným typem
postižení hledáme řešení jejich mobility,
komunikace, hygieny izábavy. Videálním
případě se přitom vychází zjejich názorů
azájmů. Ovšem osexu, ruku nasrdce,
všichni cudně mlčíme. Přitom je samozřej-
mé aněkdy přímo evidentní, že ten člověk
své tužby apotřeby chce nějak ventilovat.
Má však možnost? Ajsme ochotni mu ji
přiznat? Představte si situaci, kdy dospíva-
jící mladík sparalyzující diagnózou požádá
svou pečující matku oprostitutku. Nebo kdy
křečovitě zkroucená mladá žena popro-
sí svého osobního asistenta opomoc při
masturbaci. Chtěli byste být sami vystaveni
takové situaci, ať už vkterékoliv zrolí?
Určitě ne, ale současná situace přitom
podobným scénám přímo nahrává. Pokud
někdo nechce popřít svou přirozenost, nemá
prakticky žádnou jinou možnost. Amra-
vokární pseudomoralisté mohou odmítavě
kroutit hlavou, jak chtějí.
V zahraničí je už jasněji
Sexuální asistence je jedna zmožností, jak
problematickou situaci některých lidí řešit.
VNizozemsku už tahle služba funguje 35
let, tradičně pokroková je iSkandinávie.
Ovšem inspiraci lze hledat iveŠvýcarsku
aunašich sousedů vNěmecku či Rakousku.
Ani vtěchto zemích se tohle téma neobejde
bez kontroverze. Jenže my jsme se ještě
nedostali ani dotéhle fáze. Nutnost jasně
definovat alegislativně ukotvit přístup kse-
xuálním potřebám klientů zaznívá izVelké
Británie. Tam před dvěma lety proběhla mé-
dii zpráva ozdravotní sestře, která patnác-
tiletému klientovi stěžkou formou dětské
mozkové obrny pořídila umělou vibrační
vaginu, aby mohl dát průchod svým přiroze-
ným potřebám. Ocitla se před etickou komi-
sí, přestože svůj krok předem konzultovala
schlapcovými rodiči. Zjaké pozice můžeme
někomu takovou věc odepřít?
Vždyť vrstevníci toho mladíka povečerech
uinternetu nedělají nic jiného. Tady se však
pečujícím dostává dorukou nebezpečná
zbraň – „morálka“ vynucovaná zpozice síly.
Síla přitom nemusí být velká. Nepohyblivému
stačí něco nepodat. Prát se svámi nemůže.
Neexistuje však větší pocit bezmoci. Vtakové
chvíli se stávají lidé skutečně postiženými.
Čert vezmi nefungující tělo, ale tady se šlape
polidské bytosti. Dotyčná sestra nakonec
výpověď nedostala. Nedostala však ani po-
chvalu, kterou by si zasloužila.
Práce sexuálního asistenta může mít
dvojí podobu. Vprvním případě se jedná
oosobní intimní kontakt, který odpůrci
těchto služeb nazývají prostitucí. Druhá
podoba je méně problematická. Dva lidé
stěžkým handicapem spolu chtějí žít
povšech stránkách, ale nejsou toho samo-
statně fyzicky schopni. Potřebují pomoc,
různé pomůcky atd. Vtakové chvíli může
přijít vyškolený člověk, který jim asistuje.
Intimita chvíle je sice částečně narušena, ale
bez pomoci by vůbec nenastala. Pokud to
všichni zúčastnění dělají dobrovolně, může
proti tomu vůbec někdo něco namítat?
Předražená služba?
Vroce 2003 se jedna švýcarská pomáhající
organizace rozhodla rozšířit své služby
osexuální asistenci. Ještě vtémže roce svůj
záměr přehodnotila, protože okamžitě pocí-
tila odliv peněz asponzorů. Přesto se vzemi
helvetského kříže nevzdali atyto služby tam
dnes vněmecky hovořící části nabízejí tři vy-
školení muži ajedna žena. Pokud vás zajímá
cena, tak se jedná occa 123 eur zahodinu.
„No vidíte, prostituce, aještě kevšemu
předražená,“ mohou teď vítězoslavně vykřik-
nout odpůrci. Catharina König, pohledná
padesátiletá sexuální asistentka zNěmec-
ka, však nasvých internetových stránkách
vysvětluje: „Právo naintimní kontakt je
důležitým sebeurčujícím prvkem života lidí
spostižením. Moje služby nejsou jen osexu
jako uprostitutek. Já sklientem navazuji pře-
devším blízký osobní kontakt, hodně spolu
mluvíme aintimní doteky či masáže jsou jen
jedna část. Snažím se být empatická, citlivá,
nespěchám, nikoho doničeho netlačím.
Zkrátka je to úplně jiné než sprostitutkou.“
Paní Catharina opravdu nepůsobí do-
jmem prostitutky azdá se, že má namysli
především dobro svých klientů. Naroz-
díl odmnohých, kteří oněčem takovém
nechtějí ani slyšet. Já osobně bych šel ještě
dál. Takové služby by zaurčitých podmínek
měly alespoň částečně hradit zdravotní
pojišťovny. Stejně jako třeba léky proti po-
ruchám erekce umužů, kterým ji způsobuje
handicap.
Copak není sexualita nezbytnou součástí
zdravého vývoje jedince? Všude kolem jsou
nasex narážky, tak jak by si jeden neměl
připadat handicapovaný, když se mu takové
věci odpírají!
Asi jsem trochu mimo realitu, když
včasech úsporných škrtů aboje okaždý
výtah dostanice metra volám potakovýchto
tématech. Ale třeba se ktomu naše společ-
nost jednou také dostane.
Nepohyblivému
stačí něco nepodat.
Prát se svámi nemůže.
Neexistuje však
větší pocit bezmoci.