Strana 38
REFLEKTOR / KOMUNITA PROTI SAMOTĚ
Vkomunitních centrech
nacházejí senioři životní
partnery ikamarády
Na Praze 5 se dějí věci. Tedy alespoň co se týče
pestrých aktivit zdejšího Centra sociální
aošetřovatelské pomoci, které zde už přes 20 let
působí ajehož služeb rádi využívají senioři,
lidé spostižením irodiny sdětmi.
TEXT: RADEK GÁLIS
FOTO: ARCHIV CSOP PRAHA 5
Centrum sociální a ošetřovatelské po-
moci Praha 5 (CSOP) pomáhá lidem
od roku 2000. Zajišťuje péči o zdra-
votně a tělesně postižené občany od
35 let a seniory z Prahy 5 provozo-
váním pečovatelské a odlehčovací
pobytové služby v Domě sociálních
služeb Na Neklance 15. Tak zní holá
fakta, tady jde ale o víc než o ně.
NEBOJTE, DÁME TO!
Ředitelka centra Helena Volechová
moc dobře ví, co tahle práce přiná-
ší. „V sociální oblasti pracuji již 30
let, po ukončení vysoké školy jsem
nastoupila jako sociální pracovni-
ce na Úřad MČ Praha 5, kde jsem
byla do roku 2013. Byla to pro mě
velká škola života a krásná práce.
Pracovala jsem s různými cílovými
skupinami a řešila mnoho lidských
příběhů, které se nedají spočítat, ale
zároveň se na ně nedá zapomenout.
Pochopit, poradit a pomoci je pro
mne společný jmenovatel v sociální
práci. Smys luplná práce mě naplňu-
je a baví dodnes, takže bych nemě-
nila. V roce 2014 jsem vstoupila do
sociálních služeb CSOP v Praze 5.
Ve své práci se snažím, aby lidé po-
chopili a věděli, že pokud se ocitnou
v situaci, která je pro ně problema-
tická, těžká a zdánlivě bezvýchodná,
mohou mít spojence. Mohou požádat
a využít pomoci, o které mají vědět,
že je nablízku. Sociální služby hra-
jí v jejich situacích významnou roli,
která pro ně znamená naději a po-
moc,“ vypráví na úvod.
Centrum poskytuje pečovatelskou
péči klientům v domácím prostředí
v nepřetržitém provozu celoročně.
„Práce pečovatelky je velmi nároč-
ná psychicky i fyzicky, je nesmírně
odpovědná a je posláním,“ pokraču-
je Helena Volechová. „Doba pande-
mie byla velkou zkouškou, prověřila
mnohé a potvrdila, jaké obrovské
nasazení mají pečovatelky a pečo-
vatelé, kteří se setkávali denně s lid-
skou bezradností, strachem a potře-
bou zajistit služby u klientů. Chodili
za nimi neohroženě se slovy: Neboj-
te, dáme to! Měli a mají dar sounále-
žitosti a podpory.“
V domech s pečovatelskou služ-
bou bydlí senioři, kteří jsou schopni
samostatného bydlení, ale mohou
si vybrat z nabídky pečovatelských
služeb, které z důvodu zhoršujícího
se zdravotního stavu a částečného
omezení soběstačnosti potřebují. Cítí
zde bezpečí, sounáležitost, nejsou
opuštění a nezůstávají na nic sami,
mají si s kým popovídat. Přitom mají
zachované soukromí, na které jsou
zvyklí. „I zde jsme překonávali pan-
demii s velkým nasazením pečova-
Děti jsou
úžasné svou
bezprostředností
a jasným názorem,
ví zaměstnankyně
dětských skupin
Hřebenka.