Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 38

REFLEKTOR / KOMUNITA PROTI SAMOTĚ
Vkomunitních centrech
nacházejí senioři životní
partnery ikamarády
Na Praze 5 se dějí věci. Tedy alespoň co se týče
pestrých aktivit zdejšího Centra sociální
aošetřovatelské pomoci, které zde už přes 20 let
působí ajehož služeb rádi využívají senioři,
lidé spostižením irodiny sdětmi.
TEXT: RADEK GÁLIS
FOTO: ARCHIV CSOP PRAHA 5
Centrum sociální a ošetřovatelské po-
moci Praha 5 (CSOP) pomáhá lidem
od roku 2000. Zajišťuje péči o zdra-
votně a tělesně postižené občany od
35 let a seniory z Prahy 5 provozo-
váním pečovatelské a odlehčovací
pobytové služby v Domě sociálních
služeb Na Neklance 15. Tak zní holá
fakta, tady jde ale o víc než o ně.
NEBOJTE, DÁME TO!
Ředitelka centra Helena Volechová
moc dobře ví, co tahle práce přiná-
ší. „V sociální oblasti pracuji již 30
let, po ukončení vysoké školy jsem
nastoupila jako sociální pracovni-
ce na Úřad MČ Praha 5, kde jsem
byla do roku 2013. Byla to pro mě
velká škola života a krásná práce.
Pracovala jsem s různými cílovými
skupinami a řešila mnoho lidských
příběhů, které se nedají spočítat, ale
zároveň se na ně nedá zapomenout.
Pochopit, poradit a pomoci je pro
mne společný jmenovatel v sociální
práci. Smys luplná práce mě naplňu-
je a baví dodnes, takže bych nemě-
nila. V roce 2014 jsem vstoupila do
sociálních služeb CSOP v Praze 5.
Ve své práci se snažím, aby lidé po-
chopili a věděli, že pokud se ocitnou
v situaci, která je pro ně problema-
tická, těžká a zdánlivě bezvýchodná,
mohou mít spojence. Mohou požádat
a využít pomoci, o které mají vědět,
že je nablízku. Sociální služby hra-
jí v jejich situacích významnou roli,
která pro ně znamená naději a po-
moc,“ vypráví na úvod.
Centrum poskytuje pečovatelskou
péči klientům v domácím prostředí
v nepřetržitém provozu celoročně.
„Práce pečovatelky je velmi nároč-
ná psychicky i fyzicky, je nesmírně
odpovědná a je posláním,“ pokraču-
je Helena Volechová. „Doba pande-
mie byla velkou zkouškou, prověřila
mnohé a potvrdila, jaké obrovské
nasazení mají pečovatelky a pečo-
vatelé, kteří se setkávali denně s lid-
skou bezradností, strachem a potře-
bou zajistit služby u klientů. Chodili
za nimi neohroženě se slovy: Neboj-
te, dáme to! Měli a mají dar sounále-
žitosti a podpory.
V domech s pečovatelskou služ-
bou bydlí senioři, kteří jsou schopni
samostatného bydlení, ale mohou
si vybrat z nabídky pečovatelských
služeb, které z důvodu zhoršujícího
se zdravotního stavu a částečného
omezení soběstačnosti potřebují. Cítí
zde bezpečí, sounáležitost, nejsou
opuštění a nezůstávají na nic sami,
mají si s kým popovídat. Přitom mají
zachované soukromí, na které jsou
zvyklí. „I zde jsme překonávali pan-
demii s velkým nasazením pečova-
Děti jsou
úžasné svou
bezprostředností
a jasným názorem,
ví zaměstnankyně
dětských skupin
Hřebenka.
Můžeš