Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 71

71

Postavu Ivany věrně ztvárnila he-

rečka Veronika Žilková. Na plátně

byla svému hereckému kolegovi

skvělou oporou při emočně vyhro-

cených scénách a ve vztahu matky

a syna se Kozub s Žilkovou krásně

doplňovali.

Dá se samozřejmě i leccos vy-

tknout. Kromě faktických nepřes-

ností ohledně „vzniku“ Michalova

autismu je diskutabilní i těžko uvě-

řitelné vyobrazení pečovatelského

domu a s tím spojené legislativní pro-

cesy, podle kterých mají být pacienti

do péče přijímáni. Největší vadou na

kráse je však rozhodně scénář, se

kterým si v určitých momentech ani

zkušené herecké obsazení nedoká-

zalo moc dobře poradit. V průběhu

celého filmu se střídají pasáže citli-

vě popisující psychologické drama

a pasáže s naprosto nepochopitelný-

mi a uměle znějícími hláškami, kte-

ré dokázaly zkazit hned několik pro

děj podstatných scén a tím tak srazit

i celkový dojem z jinak zajímavého

snímku.

ŽIVOT JAKO OTÁZKA

I když jsem z kina neodcházela

s bradou padlou úžasem, film na-

bízí myšlenky, nad kterými je dob-

ré zauvažovat. Mimo celkový vhled

do života rodiny, jejíž člen má jistou

formu mentálního handicapu, který

je nezasvěcenému divákovi podaný

srozumitelnou formou, je zde nastí-

něno ještě jedno mnohem skrytější

téma – upozadění sourozence bez

postižení před tím handicapova-

ným.

I když se může zdát logické, že

znevýhodněné dítě potřebuje vět-

ší péči, ochuzení zdravého dítěte

o rodičovskou přízeň není zane-

dbatelným problémem. Byť si toto

dítě „dokáže v životě poradit samo“,

mít doma bezpečný přístav a vědo-

mě milující rodiče potřebuje stejně

jako kterékoliv jiné. A to i navzdory

zdravotnímu stavu kohokoliv z rodi-

ny. Tato problematika byla ve filmu

zdatně zastoupena v postavě Terezy

(Kamila Janovičová), která i v dospě-

losti trpěla nedostatečným pocitem

mateřské lásky.

Spolu klade těžké otázky bez

jasných odpovědí. Jde rozdělit lás-

ku stejným dílem? Jak těžké je od-

pustit vlastním rodičům? Můžeme

celý svůj život obětovat pro druhé?

A k čemu to vede? 

Hlavními protagonisty příběhu jsou

Michal, 30letý muž s autismem,

a jeho ovdovělá matka Ivana, která je

rozhodnutá náročnou celodenní péči

o svého postiženého syna zvládnout

sama. Je to její dítě a o to se přece ona

postarat dokáže, nebo ne?

Během natáčení

se střídaly

dramatické

okamžiky

před kamerou

s uvolněnou

atmosférou mimo

záběr.