Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 35

35

REFLEKTOR / PSYCHIATRICKÁ PÉČE

U dětí je vždy větší naděje

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: MILAN JAROŠ

Když jsem za vámi přicházel, na

příjem právě čekal klučina tak ve

věku prvňáčka. Smutně žmoulal

svého plyšáka, slzy na krajíčku,

na vlídné otázky sestřiček odpo-

vídal zarytým mlčením. Nezastí-

rám, že to mnou pohnulo.

To chápu, ale asi byste se divil, co

dokáže předvést. Když se rozjede,

dokázal by jednu plácnout možná

i vám. Nevypadá na to, ale jde o ma-

lého předškolního agresora. Není tu

poprvé. Děti jeho věku sem většinou

docházejí jako do stacionáře, re-

spektive do školky, ale v některých

akutních případech tu musí i nějaký

čas zůstat. Všeobecně platí, že maxi-

mální délka pobytu je třicet dní.

Takže bych tu většinově potkal

spíš starší děti?

Ano, přes noc tu pobývají hlavně škol-

ní děti do patnácti let. Ty tráví dopole-

dne v naší nemocniční škole. Tenhle

věkový limit se snažíme nepřekračo-

vat. O něco starší úzkostné děvče ještě

také přijmu, ale třeba na agresivního

kluka s trestní odpovědností tu nejsme

zařízeni. V takových případech úzce

spolupracujeme s Bohnicemi nebo

Motolem. Pokud se stane, že nám ně-

koho takového akutně v noci přiveze

záchranka, zajistíme, aby tu bezpečně

přečkal do rána, ale pak se přesouvá.

Sjakými diagnózami kvám děti

přicházejí?

To je velmi široká škála. Od logope-

dických poruch, enkoprézy a enuré-

Obor dětské psychiatrie nabývá na potřebnosti,

reálná podpora je však vtuzemsku nedostatečná stejně

jako kapacity, říká primářka oddělení vpražské

Fakultní Thomayerově nemocnici Tereza Podhorná.

Primářka Tereza

Podhorná si

vybrala obor, který

je velmi potřebný,

ale nové zájemce

bohužel moc

neláká.