Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

TÉMA / CHARITA A SPOLEČNOST

Láska není

jen chemie

S teologem a přírodovědcem

Markem Orko Váchou o otázkách etiky,

pomoci druhým a o člověku

jako duchovní bytosti pevně

zakořeněné v chodu přírody.

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: MILAN JAROŠ

Existuje podle vás biologický

předpoklad altruismu asolidari-

ty, nebo jde spíš o„něco vyššího“,

co nás jednoznačně vyděluje ze

zbytku živočišné říše?

Tak i tak. Jistěže jsme nespadli

z nebe, máme svoji evoluci a geny,

které jsme zdědili po rodičích, pra-

rodičích až někam k prvním savcům

a prvním obratlovcům. V přírodě se

pomáhá všude. Ptáci se starají o mlá-

ďata. V komunitách se ptáci i zvířata

v rámci tzv. inkluzivní fitness starají

o příbuzné a i my lidé známe histo-

rický výraz nepotismus, strýčková-

ní, protežování příbuzných. Bratr se

mnou sdílí 50 % genů, synovec 25 %

a bratranec 12,5 %.

V přírodě existuje i reciproční al-

truismus, pomoc nepříbuznému je-

dinci. Předpokladem ovšem je, že

co my vidíme jako čistý altruismus,

tedy ztrátu pro darujícího a zisk pro

příjemce, může být právě altruismus

reciproční. Služba bude vrácena

zpět, i když třeba po čase. U krev sa-

jících upírů Desmodus rotundus jsou

kolem toho veliké studie a zde by to

dávalo smysl. Pokud si ne každou

noc najdu svého koně nebo krávu,

abych se napil, a pokud když se tak

stane, napiji se nadoraz, pak má cenu

se o krev dělit. Dnes dávám já ze své-

ho nadbytku, zítra budu potřebovat

ve svém nedostatku. Jistě, za hodně

omezujících podmínek. Jedinci se

musí „znát“, nesmí být emigrace ani

imigrace, musí být relativně dlouho-

věcí a musí docházet k opakovaným

interakcím, aby služba mohla být

vrácena. A i zde to funguje víc mezi

příbuznými.

U mnoha archaických lidských

společností to funguje zrovna tak, je-

den dar volá po jiném daru, dar volá

po oplátce. Systém vzájemného ob-

Dobro máme dělat pro dobro samotné.

Pokud bychom zůstali jen u toho

„zvířecího“ půjčka za oplátku, pak

opravdu nemá cenu dávat spropitné

číšníkům ve městech, do kterých se již

nikdy víc nepodíváme. Jenomže ono to

smysl má, protože nejsme jen zvířata,

jsme především lidé.