Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 22

REFLEKTOR / HISTORIE PÉČE O LIDI S POSTIŽENÍM

Péče oděti

amládež

stělesným

postižením

vpředválečném

Československu

Péče oděti amládež stělesným

handicapem vobdobí první

československé republiky

(1918–1938) dnes bývá vnímána

zhlediska kvality, přístupu

ainovací jako jakýsi zlatý etalon.

Jaká však byla situace doopravdy?

Text: PETR KOLÁŘ

Foto: ARCHIV JEDLIČKOVA ÚSTAVU AŠKOL

Předně je třeba zmínit, že území

českých zemí – a před rokem 1918

i Rakousko-Uhersko jako celek –

bylo v této oblasti dosti pozadu za

západní a severní Evropou. Vždyť

první spe cializovanou ortopedickou

kliniku zakládá lékař Jean-André

Venel v městečku Orbe v západním

Švýcarsku již v roce 1780. V Bavor-

sku v roce 1832 zřizuje Johann-Ne-

pomuk von Kurz v první soukromý

„výchovně-technický charitativní

ústav“ pro postižené děti obou pohla-

ví. V první polovině 70. let 19. století

pak postupně vzniká přičiněním kně-

ze Hanse Knudsena ústav v Kodani,

úzce propojený s ortopedickou kli-

nikou. V Rakousku-Uhersku je však

založeno obdobné zařízení (Elisa-

beth-Asyl) až v roce 1900 v Lanzer-

dorfu u Vídně. V našich zemích jsme

si museli počkat ještě několik let.

Prim zde drží Liberec, kde v roce

1903 zřizuje doktor Joseph Got-

tstein ortopedicko-mechanický ústav

a o sedm let později, 17. listopadu

1910, se pak konečně otevírá Gott-

steinův ústav, nebo správněji Domov

pro zmrzačelé; první zařízení tohoto

druhu v českých zemích. V dobových

pramenech i v Liberci samém se však

takřka vždy používalo pojmenování

Krüppelheim – nezapomínejme, že

město i jeho okolí bylo národnostně

i jazykově německé.

INOVATIVNĚ VLIBERCI

Nedá se říci, že specializovanější za-

řízení u nás neexistovala již v dobách

dřívějších. Byly to však instituce dos-

ti malé, svým charakterem blížící se

azylům či útulkům a založené hlavně

na dobročinnosti – například Růžen-

cová výrobna v pražské Konviktské

ulici; případně to byly instituce, které

se věnovaly jiným druhům postiže-

ní. Sem můžeme řadit (opět pražské)

Vincentinum pro „nezhojitelně zmr-

začelé“, kde však byli přijímáni i slepí,

Důležitou složkou

vzdělání mládeže

s postižením bylo

za první republiky

řemeslo.