Strana 50
ŽIVOT / PŘÍBĚH
Jak se někdo
může nudit?
Jakub Bernat má od dětství vadu sluchu,
ale díky moderním sluchadlům se svým
postižením cítí omezován jen minimálně.
Studuje nábytkářství, věnuje se skautingu
adálkovým běhům. Jednou by si rád
otevřel vlastní truhlářskou dílnu.
TEXT: RADEK MUSÍLEK
FOTO: MILAN JAROŠ
Při našem setkání v Týnci nad Sáza-
vou, od něhož pár kilometrů Jakub
(21) bydlí s maminkou v domku
na vsi, jsem chvíli váhal, jestli jsem
oslovil toho správného člověka. Jeho
sluchadla jsou téměř neviditelná
a v kavárně s hudbou slyšel lépe než
já. To já jsem se musel několikrát
během rozhovoru omluvit: „Pardon,
můžete to prosím říct ještě jednou?“
Sluchadla používá od šesti let. Na
vadu sluchu, kterou má od naroze-
ní, přišla časem maminka, když si
všimla, že nepozná, odkud přichází
nějaký zvuk. Třeba zvonění telefonu.
Vyšetření ukázalo, že na obou uších
má zachováno jen něco přes pade-
sát procent. Jeho bratr dvojče žád-
né postižení nemá. Stejně jako další
tři sourozenci. „Přesný důvod nikdo
neví, možná to souvisí s tím, že jsme
se s bráchou narodili předčasně v os-
mém měsíci. Když se na vadu přišlo,
můj tehdejší lékař odkládal operaci,
o níž mi později jiný doktor řekl, že
už je na ni pozdě…“ vzpomíná Jakub.
OD PROBLÉMŮ KPOHODĚ
Nejnovější sluchadla od Konta Barié-
ry má rok a půl. Velmi si je pochva-
luje a děkuje všem, kdo přispěli k je-
jich pořízení. Celkem stála čtyřicet
pět tisíc korun. „Jsou od firmy Widex
a dají se propojit s mobilním tele-
fonem,“ ukazuje mi Jakub ovládání
skrze aplikaci.
Dá se nastavit jejich hlasitost i cit-
livost. Na výběr jsou různá prostředí
i směrové zaměření. „Baterie vydrží
tak týden. Donedávna mi vystači-
la jejich zásoba od výrobce, teď už
si je musím kupovat sám. Šest ba-
terek vyjde tak na sto padesát ko-
run. K tomu ještě za stovku pořizuji
filtry,“ vypočítává náklady spojené
s provozem. To však nepovažuje za
problém.
Problémy naopak měl během
studia základní školy. „Ono to za-
čalo vlastně už ve školce, kde jsem
se dost často pral,“ říká až plachým
dojmem působící mladík a dodává:
„Na základce mě i bratra čtyři roky
šikanoval hlavně jeden spolužák, ke
kterému se přidávali i ostatní kluci.
V páté třídě naštěstí odešel. Měl pro-
blematickou rodinu a svoje frustra-
ce si vybíjel na nás. Jeho přestup do
zvláštní školy všechno vyřešil. Ule-
vilo se nám, mamce i paní ředitelce,
která změnu školy původně navrho-
vala mně s bratrem.“
Teď už je studium v pohodě. Pro-
blémy Jakubovi dělá jen hovor ve
větší skupině lidí, kde se hlasy pře-
křikují. Někdy je to trochu horší ješ-
tě v dopravních prostředcích. „Na
učňáku jsem se stal truhlářem, teď
dojíždím do Prahy na nástavbu s ma-
turitou. Ta mě čeká v tomto školním
roce. Praktickou část mi uznají z uč-
ňáku, takže jde hlavně o odborné
předměty, češtinu a matiku. Dal jsem
jí přednost před angličtinou, která
mi moc nejde. Ovládám jen základy,
a to ještě především ve čtené formě.
Na první pohled
plachý Jakub je
přes svůj sluchový
handicap aktivní
amá vcelku jasno
osvé budoucnosti.
Sluchadla používá od šesti let. Na vadu
sluchu, kterou má od narození,
přišla časem maminka, když si všimla,
že nepozná, odkud přichází nějaký
zvuk. Třeba zvonění telefonu.