Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 62

KULTURA

Mami, kde jsou ty hračky?

S Divadlem Bolka Polívky, spolu smalým Vladimírem,

procestovala herečka Chantal Poullain křížem krážem

celý svět. Dostala se tam samozřejmě i klékařům.

A jednou, těsně po revoluci, se plavovlasý kluk

včekárně nemocnice vBrně své mámy zeptal:

„Proč je to tady tak smutné? Kde jsou ty hračky?“

Stal se inspirací pro zrození Nadace Archa Chantal.

Kdy jste se poprvé setkala scha-

ritativní pomocí?

Narození Nadace Archa Chantal se

stalo jen dalším přirozeným stup-

něm po vyrůstání doma, s mamin-

kou. My jsme vždy pomáhali platit

studia adoptovaným studentům z In-

die, brali jsme si k nám děti z váleč-

ného Libanonu. Maminka věnovala

část života také ostatním, nedokázala

si představit život bez pomoci jiným.

Nesla sociální cítění jako samozřej-

most v sobě – tyhle dávné vzpomín-

ky se na mé další cestě evidentně

podepsaly. Je pro mne důležité být

užitečná pro ostatní. Bylo dost jas-

né, že zřejmě jednou začnu fungovat

v nějaké organizaci, která dětem po-

máhá. Bez toho bych si myslela, že

mi v životě cosi chybí.

Založení Nadace Archa Chantal

nebylo do listopadu 1989 možné.

Ale stačila jsem do té doby poznat

dětská oddělení ambulancí i nemoc-

nic v mnoha zemích. Idea projektu ve

svém názvu souvisí s mou výchovou

k víře – symbolika je jasná, bájný

Noe převedl všechny živé druhy

zvířat na pevný bod svého plavidla.

Všechny věci se v určitém okamžiku

skládaly do sebe: myšlenka postavit

„svět“ pro nemocné děti se pro mě

stala poměrně zásadní záležitostí.

Základním cílením Nadace Archa

Chantal se stalo zvýšení komfor-

tu vdětských nemocnicích. Kla-

dete důraz na psychiku malých

pacientů – vhernách, jídelnách,

pokojích, čekárnách. Měníte celá

oddělení…

Uvědomila jsem si, že zaměření na

psychiku malých pacientů, odbourá-

vání strachu a léčba duše je správná

věc. Odjakživa byla pro mě psychika

pacienta velmi důležitá. Děti se pak

tolik nestresují nemocničním prostře-

dím, veselá, barevná místa ovlivňují

pozitivně jejich uzdravování. Snažíme

se měnit neutěšené prostředí v útulné

a podmanivé. A malý pacient? Stává

se součástí kouzelného světa, hrou se

dítě lépe vyrovná s pobytem v nemoc-

nici, překoná odloučení od rodičů.

Důvod, proč o tohle všechno usi-

luji, je prostý, v nemocnici by se

nemělo léčit pouze tělo, ale i bolavá

duše. Pohoda a harmonie jsou přece

základním předpokladem fyzického

zdraví.

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: MONIKA NAVRÁTILOVÁ, ZARCHIVU NADACE ARCHA CHANTAL