Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 62

SERVIS / ZPRÁVY Z PARASPORTU

Psal se rok 2000, paralympijské

hry hostilo Sydney aIvan

Karabec měl životní formu.

ZAustrálie přivezl zlato

zdvouhry astříbro ze čtyřhry,

zápasy vjeho podání byly jedna

velká jízda. Ta nedávno skončila,

úspěšný reprezentant se

začátkem roku rozhodl ukončit

úspěšnou kariéru. Milovaný

sport ale přesto neopouští,

ustolního tenisu pokračuje coby

trenér.

Text: TADEÁŠ MAHEL

Foto: ARCHIV ČPV

Proč jste se rozhodl skončit se stol-

ním tenisem?

Už toho bylo hodně, trénink není takový.

Reprezentoval jsem od roku 1993, to

máte 32 let, unavené je pak tělo i hlava.

No, a hlavně jsem chytil nový impuls,

v Rakousku dělám trenéra v olympij-

ském centru v Linci, věnuju se mládeži.

Prostě přišel pravý čas.

Koncentrovat se na hraní na nejvyšší

úrovni přes 30 let si ani nedovedu

představit.

Je to strašná doba… Kolem mě se za tu

dobu vyměnily desítky hráčů, možná

stovky. Navíc už nemám drajv jako dřív,

už se mi nechce cestovat všude možně

a spát po hotelích. Taky proč hazardovat

se jménem, když výsledky nejsou takové?

Jak těžké je přijmout fakt, že na konci

kariéry už nepodáváte výkony jako

vnejlepších letech?

Dost. Když jste paralympijský vítěz,

mistr světa i Evropy a bývalá světová

jednička, jste zvyklí na určitou úroveň.

Když najednou není, na psychiku je to

těžší. Ale samozřejmě to tak má být, je

to sport, vždycky přijdou mladší a lepší.

Nikdo nemládneme a jsem přesvědčený,

že jsem se rozhodl dobře.

Když se ohlédnete za celou kariérou,

co vidíte?

Spoustu rozhodnutí bych dnes udělal

jinak. Já šel ve 13 od rodičů z Českých

Budějovic přes celou republiku do

Havířova. Do toho bych dnes nešel, ale

tehdy byl sport pro mě všechno, droga. Na

druhou stranu se mi to vrátilo s úspěchy,

taky jsem projel celý svět, kromě Antark-

tidy jsem hrál všude. Zažil jsem spoustu

věcí, poznal hrozně moc lidí, nakonec mi

to dalo hrozně moc. Nejlepší důkaz je asi

to, že je mi 45 a stolním tenisem se pořád

živím. Většina mých soupeřů a kolegů už

dávno dělá něco jiného.

Kde se vám zcelého světa hrálo

nejlíp?

Nemůžu říct nic jiného než Austrálii. Ta

země je bomba, Sydney mám samozřej-

mě spojené s mým vítězstvím, ale taky

jsem tam prožil krásný románek. A pak

se mi líbilo v Asii.

Povězte mi oparalympiádě vSydney

něco víc.

Byl to nádherný turnaj. Zahrát si

dvě finále, takhle se to sejde možná

jednou za život. Medaile se ode mě

čekala, což není na psychiku úplně

snadné. Navíc jsem neměl příznivý

los, se světovou dvojkou jsem hrál už

ve čtvrtfinále, ale zvládnul jsem to asi

nejlíp, jak to šlo. Taky mi tam došlo,

jak obrovský rozdíl je mezi prvním

a druhým místem. I to druhé je

krásné, ale já z titulu paralympijského

šampiona žiju dodnes. 

Přišel čas. Zlatý stolní tenista ze Sydney

Ivan Karabec ukončil kariéru

Karabec (uprostřed) se zlatou medailí ze Sydney.