Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 51

51

psal jsem scénáře. Ve filmu paradox-

ně platí, že čím víc věcí umíme, tím

lépe. Dělal jsem také výukové filmy

pro sdružení Asistence v Jedličkově

ústavu. A právě tam jsou první nit-

ky k mému rozhodnutí natočit film

o handicapech. Myslím si, že je dů-

ležité, abychom se o lidech, kteří vy-

niknou přes své postižení, dozvídali.

Dokáží výjimečné věci!

Ale musíte se také živit, žít…

Rozdělil jsem svůj čas mezi komerč-

ní činnost, a když mám chuť a vní-

mám zajímavé lidi s příběhem a oni

souhlasí, udělám nějaký dokument.

Chci točit příběhy, které si zaslou-

ží vyprávět. Větší věc jsem dělal se

skupinou The Tap Tap, film Na ces-

tě – byl vyrobený před deseti lety

a v České televizi se stále reprízuje.

Po škole jsem chtěl do praxe, dělal jsem

na všelijakých pozicích – asistenta,

pomocnou režii. Vždycky jsem si přál

dostat se k samostatné režii, lákal mě ale

více dokument než hraný film. Dokument

totiž vychází ze života, je v něm pravda.

Životní scénář je podle mne vždycky

lepší nežli ten, co napíšete doma.