Strana 55
55
čtou. Lidé si myslí, že vydáváme jen
časopisy pro komunitu zrakově po-
stižených, ale časopisy ve zvětšeném
písmu mají širší záběr, což jsme se na
stánku snažili ukázat a vysvětlit. Ně-
kteří návštěvníci se ptali, zda se tisk-
nou i knihy ve zvětšeném písmu, že
by o ně měli zájem. Tohle je opome-
nuté téma, ale není v silách redakce
pro to něco do příště udělat. Přibývá
lidí, kterým se zhoršuje zrak, ale stále
si chtějí raději přečíst papírovou kni-
hu a nechtějí sahat po elektronické
verzi, ačkoliv by si mohli písmo na
displeji čtečky nebo počítače zvětšit.
Možná je to téma pro Knihovnu a tis-
kárnu pro nevidomé K. E. Macana,
která vydává a půjčuje knihy v bo-
dovém písmu, ve zvukové a digitální
podobě, ale ne ve zvětšeném písmu.
Nyní se větším písmem tisknou jen
některé dětské knihy, což je škoda,
ale chápu, že běžným vydavatelstvím
by se tisk takových knih prodražil,“
dodává Martina Policarová.
EMA IPRO MUŽE
Na stánku byla i redaktorka časopi-
su Ema Ilona Ozimková. „Většinou
jsme se setkávali s lidmi, kteří o naší
práci nevěděli, neznali naše časo-
pisy. Překvapilo je, jak pohodlně se
časopisy čtou a že některé z nich,
jako například Obzor nebo Ema, ne-
jsou určené jen zrakově postiženým
lidem, ale široké veřejnosti. Jeden je
kaleidoskopem z domova i ze světa
a druhý je určený ženám, ale čtou jej
i muži,“ usmívá se. „V naší redakci
pracují lidé vidící, slabozrací i nevi-
domí. V tomto složení jsme byli i na
stánku. Jsem slabozraká a můžu říct,
jak jsem atmosféru festivalu vníma-
la já. Vlny hlasů a šumu se přelévaly
podle toho, kolik lidí bylo aktuálně ve
stanu, kde byl umístěný náš stánek.
Atmosféru ovlivňoval i fakt, jaké bylo
složení návštěvníků – zda šlo o děti
školou povinné, studenty, rodiny
s dětmi, dospělé návštěvníky nebo
důchodce. Zajímavé bylo i dokresle-
ní zvukové kulisy v podobě bubno-
vání dešťových kapek nebo šumění
větru. Mile mě překvapila reakce lidí,
kteří okolo našeho stánku napřed šli,
ale nezaujal je, jelikož vidí na běž-
ný typ písma, a proto nevyhledávají
alternativy ani časopisy tištěné vel-
kým písmem. Když jsme je ale oslo-
vili, většinou se zastavili a zajímalo je
nejen to, pro koho jsou naše časopi-
sy určené, ale i to, jak vypadá zvět-
šený černotisk a Braillovo písmo. Na
ukázkách, které jsme pro ně měli
nachystané, zkoušeli vlastní hmato-
vé dovednosti a svou představivost.
Pod jejich prsty ožívaly hmatové
obrázky i bodové písmo. Tahle čin-
nost zaujala nejen děti a studenty, ale
i dospělé. Mnohý návštěvník našeho
stánku si vzpomněl na někoho, kdo
hůře vidí a naše časopisy by ocenil,“
raduje se Ilona Ozimková.
STEJNÉ ŠTĚSTÍ IZÁRMUTKY
Na festivalu se podle Ilony Ozimko-
vé potvrdily dlouhodobé zkušenosti:
„Lidé o nás stále málo vědí, což nás
mrzí. Populace stárne a někteří lidé
ve vyšším věku hůře čtou běžné pís-
mo, proto by uvítali časopisy tištěné
velkým písmem. Naším cílem je, aby
se naše časopisy dostaly k lidem,
kteří hůře vidí nebo jsou nevidomí,
ale rádi čtou. Proto nás těší, že na
veletrhu Svět knihy můžeme lidem
takové časopisy ukázat a představit.
Veřejnost zaujaly jak časopisy, tak
hmatové ukázky. Svět nevidomých,
slabozrakých a dobře vidících není
odlišný, jen ho každý vnímáme tak,
jak nám to naše smysly dovolí. Ra-
dost, štěstí i zármutek prožíváme
stejně a stejnou touhu máme i po
informacích a zábavě,“ dodává Ilona
Ozimková.
Nevidomá
Daniela Thampy
předvádí čtení
Braillova písma,
nad ní stojí
Kateřina Rovenská.
Stany svystavujícími byly přístupné
i pro vozíčkáře.
Potěšila
nás reakce
lidí na naše
časopisy ve
zvětšeném
písmu
a obecně
jsme se
setkali
s kladnou
odezvou.