Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 47

47
zánětů a problémů. Přece jen věřím,
že jednou můžou přijít technologie,
které ho oživí, tak by byla škoda se
připravit o tu možnost. Každopádně
chci doktorům z vinohradské ne-
mocnice moc poděkovat,“ říká Ro-
man a Jitka se připojuje.
PARTNERKA NEJEN NA CESTĚ
Poslední semestr bakalářského stu-
dia dokončil po roční pauze už s po-
stižením. Připadlo mu škoda všechno
zahodit, i když reálně už se své profe-
si nemohl věnovat. Nyní žije z důcho-
du a renty za pracovní úraz. Má d
dcery ve věku 21 a 14 let. Po rozvodu
žil nějakou dobu sám, ale díky inter-
netové seznamce se dal dohroma-
dy s Jitkou, která vzpomíná: „V roce
2012 jsem ovdověla. Když moje děti
vyrostly a dospěly, pořídily mi psa,
abych se necítila tak sama. A v roce
2023 nainstalovaly do mobilu jed-
nu seznamovací aplikaci, kde jsem
narazila na Romana. Zpočátku jsem
nevěděla, že nevidí. Nejprve mi psal
z počítače, ale potom na WhatsAppu
začal posílat jen hlasové zprávy, což
mi bylo divné. Z legrace jsem se ho
zeptala, jestli přišel o ruce, a on mi
odpověděl, že o ruce ne, ale o oči.
Blesklo mi hlavou: tak ten za mnou
ani nepřijede. Jenže se ukázalo, že to
zvládne. První rande jsme si dali na
Zličíně, kam přijel metrem, a šli jsme
do kina, kde jsem mu četla titulky.
Byla to legrace,“ směje se Jitka, která
je žena do nepohody. Většinu života
pracovala jako krmička telat a podle
svých slov jako holka pro všechno
v zemědělském družstvu. Dnes je
oficiální asistentkou svého partnera.
Právě na peníze pro Jitku jako
asistentku během putování přispělo
Konto Bariéry. Kromě toho také na
některé campingové vybavení. Cel-
kem třicet tisíc korun. „Jsme za to
nesmírně vděční. Jitka během naší
cesty nemůže chodit do práce, tak je
to vlastně taková mzda za ušlý zisk.
Sám bych to nikdy nemohl absolvo-
vat,“ vyznává se Roman.
V praxi to na cestě vypadá tak, že
Jitka Romana vede podle možností
a situace. Někdy to jde za ruce, ro-
manticky do sebe zaklesnutí jako
Neschůdné
úseky cesty jsou
fyzicky i časově
náročné pro oba
zúčastněné.
Dřív jsem třeba částečně registroval
krajnici nebo přechod pro chodce.
Rozlišil den a noc. Těžko se to
vysvětluje, že přijít o takové minimum
je pro mě těžké. Teď nevidím nic
a naděje na zlepšení je prakticky
nulová. Co se dá dělat, musím se s tím
naučit fungovat dál.
Můžeš