Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

REFLEKTOR / MIGRÉNA

21

Životy lidí smigrénou

se postupně mění

Text: ANDREA SKALICKÁ

Foto: MILAN JAROŠ

Nemoc jste měla vrodině. Proč

jste příčiny nesnesitelných bo-

lestí hlavy hledala jinde?

Nevnímala jsem to tehdy jako nemoc,

která má nějaký název, a to i přesto,

že migrénu v naší rodině měly ma-

minka, babička i prababička. Když

jsem začala mít opakované bolesti

hlavy i já, poslala mě mamka ke své-

mu neurologovi, který mi migrénu

velmi rychle diagnostikoval. Jenže

já jsem v té době měla hodně vlažný

vztah k lékařům. Že mám migrénu,

jsem mu prostě nevěřila. Bolesti se

objevovaly hlavně v oblasti zátylku,

přišlo mi to atypické. Myslela jsem si,

že mám něco s krční páteří. Mé ob-

dobí hledání „pravých příčin“ trvalo

několik let. Teď už vím, že migréna

je velmi složité multifaktoriální one-

mocnění, u kterého se příčiny jedno-

duše vystopovat nedají.

Co všechno jste zkoušela?

Tři měsíce jsem pravidelně dochá-

zela do psychosomatického sta-

cionáře, vyzkoušela jsem tradiční

čínskou medicínu, rodinné konste-

lace, akupresuru i Bachovy květové

esence. Pobývala jsem i v klášteře,

meditovala, užívala bylinné preparáty

a nejrůznější doplňky stravy. Odmítá-

ní lékařské péče je bohužel u pacien-

tů s migrénou stále časté. Přitom ve

chvíli, kdy má člověk ataky čtyři dny

v měsíci, je už dobré léčbu nasadit.

Můj postoj vedl k tomu, že jsem

nadužívala akutní medikaci. Je to

vlastně paradox – odmítáte lékař-

skou péči, ale musíte se ládovat léky,

abyste mohla fungovat. A nadužívá-

ním léků na bolest se dostáváte do

začarovaného kruhu. Způsobují totiž

bolest hlavy právě proto, že je nad-

užíváte. Přivodíte si tím horší formu

onemocnění.

Takže záchvatů uvás postupně

přibývalo?

Ano, jednu dobu jsem jich měla 15

až 20 za měsíc. To bylo opravdu ne-

snesitelné, neslučitelné s normálním

životem. V té době jsem na vysoké

škole studovala obor řízení sociálních

organizací a zároveň jsem pracovala

v pacientské organizaci na pomoc

lidem s epilepsií. Díky tomu jsem se

začala víc zamýšlet nad tím, s čím žiju

já. Byla tam totiž řada pacientů, kteří

měli jen jeden epileptický záchvat za

dva roky, ale já měla 15 i více záchva-

tů migrény do měsíce. Uvědomila

jsem si, že je to taky nemoc a že když

se začnu léčit, bude mi lépe.

Zjistila jsem také, že v zahrani-

čí existují pacientské organizace na

pomoc lidem s migrénou, a začala

jsem se více zajímat o jejich fun-

gování. Tehdy mě napadlo, že bych

mohla podobnou organizaci založit

u nás, abych ostatním lidem zkráti-

la tu úmornou cestu, kterou jsem si

sama prošla.

KDYŽ JÍ LÉKAŘ VDOSPÍVÁNÍ DIAGNOSTIKOVAL

MIGRÉNU, ONEMOCNĚNÍ POPÍRALA. NĚKOLIK LET

SE SNAŽILA POMOCÍ ALTERNATIVNÍCH CEST MARNĚ

PŘIJÍT NA TO, PROČ JI NESNESITELNÉ BOLESTI HLAVY

TRÁPÍ. ŽE JE MIGRÉNA NEMOC JAKO KAŽDÁ JINÁ,

SI ZAKLADATELKA PACIENTSKÉ ORGANIZACE

MIGRÉNA-HELP RÝZA BLAŽEJOVSKÁ PŘIPUSTILA

AŽ VE CHVÍLI, KDY UŽ MĚLA IPATNÁCT ZÁCHVATŮ DO

MĚSÍCE. JEJÍ PŘÍBĚH VELMI PŘESNĚ ILUSTRUJE TO,

JAK UNÁS LIDÉ MIGRÉNU ČASTO VNÍMAJÍ.

IDÍKY JEJÍ PRÁCI SE TO POSTUPNĚ MĚNÍ.

Tomu, že má

migrénu, Rýza

Blažejovská

dlouho nevěřila.