Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30

REFLEKTOR / APSS ČR

Průzkum dále poukázal na to, že prů-

měrný věk zaměstnanců v přímé péči

v sociálních službách je o tři roky vyšší než

průměrný věk ekonomicky aktivních oby-

vatel v Česku, který podle Českého statis-

tického úřadu činí 43 let. Nejlépe je na tom

z tohoto pohledu Plzeňský kraj, kde prů-

měrný věk zaměstnanců v přímé péči v so-

ciálních službách odpovídá 43 letům, na-

opak nejhůře jsou na tom v Olomouckém

kraji, kde je průměrný věk 48 let.

„Takto rozsáhlé a reprezentativní šet-

ření mezi zaměstnanci sociálních služeb

je v Česku zcela unikátní a přináší mimo-

řádně cenná data pro další směřování ce-

lého sektoru. Ukazuje, že navzdory mnoha

výzvám si většina pracovníků zachová-

vá pozitivní vztah ke své práci, což je pro

naši společnost nesmírně důležité. Velký

počet respondentů, který šetření podpo-

řil, si zaslouží ocenění – svědčí mimo jiné

o jejich zájmu aktivně zlepšovat podmínky

v sociálních službách,“ uvádí Jiří Horecký,

prezident Asociace poskytovatelů sociál-

ních služeb ČR.

Poskytovatelé sociálních služeb napříč

republikou bojují s fluktuací svých za-

městnanců. Průměrná míra fluktuace za-

městnanců v přímé péči v sociálních služ-

bách činí 18 %, což je o 3 p. b. více, než

je průměrná míra fluktuace zaměstnanců

v Česku, v některých krajích dosahuje až

26,4 % (v Karlovarském kraji). Zásadní vliv

na vnímání spravedlnosti, motivaci a loa-

jalitu zaměstnanců v sociálních službách

má to, jak jsou spokojeni s platem a bene-

fity. Celkem 18,4 % zaměstnanců je s výší

svého finančního ohodnocení nespokoje-

no (nespokojeno 6,2 %, spíše nespokojeno

12,2 %). Naopak vysokou míru spokojenos-

ti s platovým ohodnocením vyjádřilo pouze

9,2 % z celkového počtu respondentů.

Celkově zaměstnanci vnímají svou prá-

ci jako smysluplnou a jasně definovanou

(průměrná míra spokojenosti se smyslem

práce činí 90,1 %, resp. 89,3 %), avšak co

se týče zvyšování kvalifikace a kariérního

růstu, je průměrná míra spokojenosti niž-

ší (54 %). Třetina zaměstnanců zapojených

do průzkumu zájem o zvýšení kvalifikace

a povýšení vůbec neprojevila.

Pracovní pohodu a stabilitu týmu zajiš-

ťuje mimo jiné spokojenost zaměstnanců

s tím, jak dobře se jim spolupracuje s pří-

mým nadřízeným, což kladně hodnotí

80,5 % respondentů (spokojeno 60,8 %,

spíše spokojeno 19,7 %). Nespokojeno

je pouze 7,9 % dotázaných (nespokojeno

3,9 %, spíše nespokojeno 4,0 %). Za féro-

vého považuje svého přímého nadřízeného

78,4 % dotázaných zaměstnanců, téměř

desetina naopak spokojena není (nespoko-

jeno 4,8 %, spíše nespokojeno 4,6 %).

„Věřím, že odvaha zaměstnanců ote-

vřeně sdílet své postoje pomůže posky-

tovatelům sociálních služeb získat cenný

vhled do úrovně jejich firemní kultury

a také identifikovat oblasti, ve kterých

vynikají, i ty, které nabízejí prostor pro

zlepšení. Zároveň věřím, že výsledky

s sebou přinesou změny, které zajistí, aby

i sociální služby byly oblastí, jež bude do

budoucna přitahovat schopné a kvalitní

zaměstnance,“ uvádí k podpoře realizace

dotazníkového šetření Jiří Halousek, ředi-

tel společnosti IRESOFT.

V hodnocení spokojenosti zaměstnan-

ců hraje velkou roli také důvěryhodnost

a renomé organizace, protože odráží je-

jich vztah k samotnému zaměstnavateli

i k hodnotám, které organizace reprezen-

tuje. Vedení organizace důvěřují dvě třeti-

ny respondentů (spokojeno 39,4 %, spíše

spokojeno 27,2 %). Nejvíce svému zaměst-

navateli důvěřují v Královéhradeckém kra-

ji (průměrná míra spokojenosti 76,3 %),

naopak nejméně v Plzeňském (průměrná

míra spokojenosti 64 %). Téměř 85 % za-

městnanců si myslí, že jejich organizace

poskytuje dobré a kvalitní služby (spoko-

jeno 57,8 %, spíše spokojeno 26,9 %), při-

čemž průměrná míra spokojenosti v České

republice činí 84,4 %. 

Vyhodnocení dotazníkového šetření

je dostupné na webu APSS ČR vsekci

Vydáváme



Dotazníková šetření aprůzkumy.

VSOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH VČESKÉ REPUBLICE JE 83 %

ZAMĚSTNANCŮ SPOKOJENO SNÁPLNÍ SVÉ PRÁCE APOVAŽUJÍ

JI ZA SMYSLUPLNOU. NEJVĚTŠÍ REZERVY ZAMĚSTNANCI

POCIŤUJÍ VOBLASTI FINANČNÍHO OHODNOCENÍ, KDY JEN

31 % ZAMĚSTNANCŮ JE SE SVÝM PLATEM/MZDOU SPOKOJENO.

VÝSLEDKYLETOŠNÍHO ROZSÁHLÉHO DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ,

KTERÉHO SE OD 30. LEDNA DO 28. ÚNORA ZÚČASTNILO

14245 ZAMĚSTNANCŮ Z690 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB,

PŘEDSTAVILY ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ČR ASPOLEČNOST IRESOFT.

Pět ze šesti zaměstnanců vsociálních

službách je spokojeno se svou prací

Text: ING. SIMONA MATĚJKOVÁ, projektová manažerka APSS ČR

ING. PETRA CIBULKOVÁ, tisková mluvčí APSS ČR

Takto rozsáhlé

a reprezentativní šetření

mezi zaměstnanci sociálních

služeb je v Česku zcela

unikátní a přináší mimořádně

cenná data pro další

směřování celého sektoru.