Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

TÉMA / SKLENĚNÉ DĚTI
Vy jdete za námi?
Tvář moderátora Jaroslava
Brousila (37) můžete znát
zprogramu CNN Prima NEWS.
Usměvavý obličej patří muži,
který si kromě aktuální úspěšné
mediální kariéry prošel také
těžkým dětstvím vroli speciálního
sourozence (nebo chcete-li
skleněného dítěte), které vyrůstalo
vedle smrtelně nemocného
bratra. Prostřednictvím svého
příběhu se snaží problematiku
veřejně otevřít adětem vpodobné
situaci pomáhat prostřednictvím
nadačního fondu Wine for Help.
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: MILAN JAROŠ
Jaroslavův bratr Jan se narodil s dia-
gnózou mukopolysacharidóza třetí-
ho typu, což je geneticky podmíněné
metabolické onemocnění, které se
projevuje neschopností těla štěpit
mukopolysacharidy. V důsledku
toho dochází ke zhoršující se de-
generaci různých tkání. Kromě fy-
zických poruch sluchu, srdce, kostí,
kloubů, růstu, očí a dalších dochází
také ke zpomalení a regresi psycho-
motorického vývoje. Postižení má
zásadní vliv na délku života. Ačkoliv
Jaroslavovi samotnému zdánlivě nic
nebylo, bratrovo postižení na něj těž-
ce dolehlo.
„Kolem čtvrtého roku života se
brácha začal měnit, byl jiný. Zhruba
v deseti letech přestal chodit. Rodiče
mě v už poměrně útlém věku vtlači-
li do role musíš se starat, jinak bude
zle. Nabídku z nemocnice, že by nám
někdo mohl pomáhat, odmítli. Přišel
jsem o normální dětství. Vyrůstal
jsem na vsi, ale místo toho, abych po
škole vyrazil s kamarády ven, musel
jsem hned domů, kde mě zapřáhli.
Táta navíc pil, toho jsem se vyslove-
ně bál. Střídaly se u mě stavy zloby
a úzkostí. Ve škole se to taky proje-
vovalo, zlobil jsem, asi abych uvolnil
svoje frustrace,“ vyznává se na úvod
muž, který si z dětství odnesl do ži-
vota silnou zátěž.
Nesměroval ji však na svého brat-
ra, kterého měl rád. Když už na tom
byl špatně, nekomunikoval, snažil se
mu Jaroslav dělat zábavu podle toho,
co si vzpomínal, že měl dřív rád.
Pouštěl mu třeba oblíbenou hudbu.
Dnes úspěšný
moderátor si
prošel těžkým
dětstvím
speciálního
sourozence.
Můžeš