Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 52

KULTURA / ART BRUT
Unikátní galerie
vPraze
Už deset let funguje na Letné
Ateliér radostné tvorby pro osoby
sduševním postižením. Záhy
se objevil sen, že by podobně
jako jinde ve světě mohla iunás
existovat galerie, která vystavuje
aprodává jejich práce. Galerie Art
brut Praha byla otevřena vloni na
podzim. Provedl nás spisovatel
avýtvarný kurátor Jaromír Typlt.
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: APOLENA TYPLTOVÁ
Jak jste se vůbec kumění zvané-
mu art brut dostal?
Jsem spojený hlavně s literárním
světem, ale už od doby, kdy jsem
byl na civilní vojenské službě ve
sdružení Fokus v Liberci, mám také
blízký vztah k lidem, kteří překoná-
vají nějaký handicap. Z téhle inspira-
tivní služby dodnes těžím: sdružení
vzniklo hned v první vlně polistopa-
dového nadšení, aby překonalo ome-
zenost tehdejší psychiatrie a pomá-
halo duševně nemocným vrátit se
z léčeben do života, mimo jiné i re-
habilitací. Pořádali jsme tvůrčí dílny
se spontánním malováním a různé
výstavy, takže v mnohém ohledu
se naše činnost podobala Ateliéru
radostné tvorby na Letné. Dali jsme
všem papíry, barvy a k tomu jen jedi-
ný pokyn: Dělejte, co je ve vás.
Od té doby jsem se čím dál tím víc
začal zabývat uměním art brut, ob-
jeveným díky francouzskému ma-
líři Jeanu Dubuetovi, který tenhle
pojem zavedl těsně po konci druhé
světové války. Z Paříže se zájem
postupně rozšířil do celého světa.
Shodou okolností jsem ještě během
civilní služby ve Fokusu stál u zro-
du jedné z mezinárodních hvězd
art brut, když jsem zveřejnil kresby
duševně nemocného autora z Ústí
nad Labem Zdeňka Koška. Ty kresby
časem doputovaly až do pařížského
Centre Pompidou a dnes mají velkou
sběratelskou cenu.
Jednoho dne se vaše cesty pro-
tnuly svelkou osobností, projek-
tovým manažerem Vladimírem
Drábkem…
Skutečně to byly cesty, to slovo přes-
ně odpovídá, protože se to stalo na
takzvané máchovské pěší pouti. Po-
tkali jsme se nedaleko hradu Kum-
burku a Vladimír mi pak vyprávěl
o Ateliéru radostné tvorby, který
čerst vě založil a otevřel v Praze na
Letné. Přišel jsem se podívat na jednu
z jejich výstav a o něco později jsem
našel v letenském centru i zaměstná-
ní, takže jsem se po letech okruhem
vrátil k sociální práci. V podstatě od
začátku naší spolupráce mluvil Vla-
dimír Drábek o galerii. Dlouho jsme
ale diskutovali o jejím umístění, pro-
tože jsem cítil, že potřebujeme něco
opravdu přitažlivého a nezaměnitel-
ného. Nakonec jsme se shodli, že bu-
deme hledat něco v centru hlavního
města, aby bylo místo snadno dostup-
né i zahraničním turistům.
Na jaře loňského roku Vladimír
Drábek poprvé přišel na pozemek
hned za rohem z Resslovy ulice, kde
stojí kostel sv. Václava, patřící Círk-
vi československé husitské. Zdejší
paní farářka Blažková po desetile-
Jaromír Typlt
aVladimír Drábek
před galerií
Art brut Praha,
září 2022
Můžeš