Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 24

REFLEKTOR / VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ

Text: ANNA KUDRNÁČKOVÁ

Foto: MILAN JAROŠ

Nemoc, kvůli které se člověk nedo-

káže zbavit mědi v organismu, má

u nás podle odhadů lékařů přibližně

400 lidí. Pavla má její vážnější, neu-

rodegenerativní formu. Zdraví ji za-

čalo zlobit krátce po svatbě, v době,

kdy jí bylo 21 let. V roce 1999 začala

zakopávat, brněly ji nohy i ruce. Bě-

hem devíti měsíců měla kontraktury

na rukou i na nohou a zdeformova-

né kotníky. „Přestávala jsem chodit,

měla jsem problémy s řečí i se zra-

kem. Byli jsme z toho s mužem úplně

vyděšení,“ popisuje stručně.

Nejprve chodila Pavla o berlích, po

měsíci skončila na vozíku. Vypada-

lo to na roztroušenou sklerózu, jen-

že nasazená léčba nezabírala. A její

stav se stále zhoršoval. Definitivní

diagnózu potvrdili po tři čtvrtě roce

specialisté na Wilsonovu nemoc

z Všeobecné fakultní nemocnice

v Praze.

TĚHOTENSTVÍ LÉKAŘI

NETLESKALI

Velikou oporu měla Pavla v manže-

lovi. „Bylo hodně těžké se s tím vy-

rovnat. Ze zdravé holky se najednou

stávala holka na vozíku a nešlo tomu

zabránit. Když se ohlédnu zpět, ří-

kám si, že naše manželství vydrže-

Drží mě

rodina avíra

Díváte se jí do očí aříkáte si,

kde asi tahle mladá žena,

která sedí na vozíku adýchá

pomocí umělé plicní ventilace,

bere sílu zvládnout rodinu, práci,

péči odomácnost apřitom

ještě cestovat. Pavla Habrdová

se ale zřejmě nikdy nevzdává.

Svzácnou Wilsonovou nemocí,

jejíž následky ji čím dál více

omezují, bojuje statečně

už řadu let.

lo obrovskou zátěžovou zkoušku,“

chválí svého manžela. V roce 2001

podstoupila operaci míšních ner-

vů, následovaly korekční operace

deformovaných nohou v obou kot-

nících. Zároveň ztratila citlivost od

12. obratle hrudní páteře. O několik

let později následoval další zákrok,

tentokrát šlo o transfery šlach na

obou rukou pro zlepšení úchopu.

Přestože Pavlu nemoc omezovala,

rozhodli se s manželem, že založí

rodinu. A narodily se jim dvě zdra-

vé děti, kterým je dnes 13 a 10 let.

„Je to bonus, ve který jsme ani ne-

doufali. Děkujeme za to Pánu Bohu,“

Pavla je trvale

připojená na

domácí umělou

plicní ventilaci.

Toho, že může být

doma srodinou,

si velmi váží.