Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 42

AKTIVNĚ / PAVEL MARTÍNEK A SPORTOVÁNÍ PRO DĚTI S POSTIŽENÍM

Když chceš,

tak to dokážeš…

Někdy na Folimance potkává

trenéra olympijského vítěze,

judisty Lukáše Krpálka,

Petra Lacinu, bývalého spolužáka

zgymnázia. Oba byli vnominaci

na OH vroce 1996, ale Pavel

zůstal vnemocnici, zatímco

Petr odletěl na olympiádu

do Ameriky. Pavel Martínek

„díky“ vážnému úrazu pracuje již

čtvrt století jako trenér aučitel

vJedličkově ústavu vPraze.

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: MILAN JAROŠ

Váš otec měl úraz před cestou

na olympijské hry vaustralském

Melbourne vroce 1956. Vám se

již vnominaci také přihodila věc,

která ve všem pootočila kompas

vašeho osudu.

V červnu 1994 jsem odjel s kama-

rády na víkend na horských kolech,

plánovali jsme vyrazit na Sněžku.

Krásné léto – bylo mi dvacet jedna.

Už jsem ukončil všechny zkoušky

a zápočty ve 2. ročníku na FTVS,

měli jsme sraz v Ruseku, vesnici

u Hradce Králové, kde jeden ze spo-

lužáků bydlí. Byl jsem v nominaci

a v tréninkové přípravě na olym-

piádu v Atlantě (1996) v judu. Musel

jsem se trenérovi „vymluvit“, že jedu

na soustředění od školy. Náš výlet na

Sněžku by určitě nebral. Přijel jsem

na místo srazu o den dřív, většina

spolužáků ještě dodělávala zápo-

čet ve škole, tak jsme s kamarádem

vyrazili na diskotéku do Hradce, do

kulturního domu Aldis na Eliščině

nábřeží. Měl jsem rád tu atmosféru,

v Praze jsem si při studiu přivydělá-

val jako „vyhazovač“ v jednom roc-

kovém klubu.

Jak už vím, nezatancoval jste si…

Ten večer fakt neměl happy end….

Vlastně ani nezačal! Když jsme šli

po schodech k diskotéce, vycházela