Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

REFLEKTOR / PÉČE O DĚTI S POSTIŽENÍM

27

Studovala na Univerzitě

Karlově psychologii

aspeciální pedagogiku,

ale po pěkné práci

voboru netušila, že ji

čeká praxe celoživotní –

postarat se osvého syna.

Čas strávený sKlárou

Fůskovou ajejími dvěma

dětmi byl připomínkou,

jak je rodičovství krásné

anáročné zároveň.

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: MILAN JAROŠ

13.45

Jak ji vlastně poznám? pomyslím si

u ZŠ, kde mezi ostatními čekajícími

rodiči máme s Klárou Fůskovou schůz-

ku. Najednou mě sama osloví příjemná

mladá žena. Vyzvedneme si obě děti,

Barunku ze 4. třídy a Kryštofa na vozí-

ku, který chodí do druhé. Pěšky přejde-

me do prostorného a dobře dostupného

slunného bytu. Kryštof jede na svém ak-

tivním vozíku celou cestu sám. „On se

totiž ,přetrhne‘, když přijde někdo cizí,

jinak ho často vozím,“ přejde maminka

jeho aktivitu s úsměvem. „Ve škole paní

učitelka všechno s Kryštofem bezvad-

ně nastavila, je komunikativní… Víte,

všechny události se děly po Kryštofově

narození tak rychle! Třeba právě ško-

lu pro Baru jsme už řešili s výhledem

na to, že by tam měl chodit i syn. Na-

šla jsem tu pravou nakonec nedaleko,

s bezbariérovým přístupem – ve třídě

má asistentku – a s dopravním hřištěm.“

Jedno obyčejné odpoledne?

Kryštof má nejradši ten úsek cesty domů, kdy může „drandit“ sám...