Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 35

35
ŽIVOT / PŘÍBĚH
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: MILAN JAROŠ
První signály, že s Tereziným (26) tě-
lem možná není něco v pořádku, se
začaly projevovat na prahu dospělos-
ti, ke konci studií na osmileté taneční
konzervatoři. Měla za sebou už účin-
kování v Labutím jezeru nebo Lous-
káčkovi, začala ale cítit, že na aktivní
kariéru to zřejmě nebude. Proto se při
výběru vysoké školy rozhodla pro ta-
neční pedagogiku a teorii. K tomu si
přidala ještě taneční a pohybové diva-
dlo na JAMU. Čím dál častější únavu
přikládala tomu, že si toho prostě na-
ložila moc. Řada lidí z okolí se o to víc
divila, že se mladí manželé rozhodli
pro pořízení potomka.
NEČEKANÝ ZVRAT
Když se na jaře 2020 manželům
Richterovým narodil syn Zdeněk,
nastal opravdový zlom. Bohužel ne-
jen takový, jaký lze od příchodu dítě-
te očekávat, ale především ve zdra-
votním stavu Terezy. „Cítila jsem na
Tanec
snejistotou
VĚNOVALA SE UMĚLECKÉMU TANCI
VJEHO PRAKTICKÉ ITEORETICKÉ
ROVINĚ. VEDLA VELMI AKTIVNÍ ŽIVOT
PLNÝ STUDIA, KULTURY ACESTOVÁNÍ.
VDALA SE APORODILA SYNA. ZÁHY SE
VŠAK ZAČAL PROJEVOVAT PROBLÉM
SABNORMÁLNÍ ÚNAVOU, KTERÝ
TEREZU RICHTEROVOU ZOLOMOUCE
ČÁSTEČNĚ POSADIL NA VOZÍK.
SMANŽELEM DAVIDEM SE VŠAK
NEVZDÁVAJÍ ASNAŽÍ SE PŘIZPŮSOBIT
NOVÉ SITUACI. POMÁHÁ JIM VTOM
IKONTO BARIÉRY.
sobě čím dál větší únavu, které jsem
musela začít podřizovat svoje fungo-
vání. To se ukazovalo na krocích, jež
jsme museli s manželem podnikat.
Nejprve jsme pořídili sušičku, aby
mi ulehčila práci. Pak přišla na řadu
myčka, velký mrazák a rozkládací
gauč, abych nemusela chodit spát do
patra. Nakonec jsme se i přestěhova-
li, protože třetí patro bez výtahu na
mě bylo moc. V srpnu 2021 už jsem
ušla sedm set metrů a únavou se mi
zavíraly oči. Začala jsem mít strach,
začala se uzavírat a izolovat,“ popisu-
je Tereza těžké okamžiky.
Patřilo k nim i to, že začala pochy-
bovat o své schopnosti být dobrou
maminkou. Kdo to nezažil, asi si jen
těžko představí psychický tlak, jaký
Tereza zažívala a vlastně stále zažívá.
Silná únava jí neumožňuje se vždy
stoprocentně věnovat synovi.
Když si uvědomila, že přichází
o hezké společné chvíle, jako je tře-
ba výlet do zoo, pořídila si vozík. Na
něm s celou rodinou také dorazila na
naše setkání, vezena mužem, se sy-
nem na klíně. „Doma na něm nejez-
dím, nejsem ochrnutá, a vlastně by
to kvůli úzkému prostoru ani nešlo.
Rodičovství přináší
radost, která
pomáhá překonat
všechny nesnáze.
Můžeš