Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 47

můžeš / číslo 7–8 - 2014

47

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

dva dny jsem trávila staneční skupinou atři

dny vkanceláři Grenzenlos. DanceAbility je

organizace, která se zabývá integrovaným

tancem, amým úkolem byla pomoc sor-

ganizací při trénincích, workshopech apři

občasných vystoupeních. Grenzenlos je orga-

nizace, která působí voblasti mezinárodního

dobrovolnictví, mezikulturního vzdělávání

aaktivního občanství, koordinuje mezinárod-

ní výměny (taktéž EVS), stáže, pořádá různé

workshopy, vzdělávací semináře awork-

campy. Dá se říci, že je průkopníkem, ato

ivsamotném Rakousku, ve zpřístupňování

těchto projektů ilidem shandicapem. Mou

prací byla administrativní podpora, zejmé-

na před workshopy/semináři, během nich

apojejich skončení. Adále to, co bylo zrovna

akutní anaco nikdo jiný zrovna neměl čas.

Byla jsem upřípravy konání tří workshopů,

znichž každý trval týden aměl zhruba 20

účastníků zcelé Evropy. Práce to byla poměr-

ně náročná, ale velmi zajímavá apodnětná,

protože jsem workshop zažila sama jako

účastník apoté ijako pořadatel.

Ubytování

Hostitelská organizace zpravidla zajišťuje

ubytování vmístě. Bydlela jsem nakoleji,

jen pár zastávek tramvají odcentra apřesně

vpolovině mezi dvěma linkami metra, tak-

že ideální umístění. Proti běžným českým

kolejním poměrům jsem měla vlastní pokoj,

pouze kuchyni akoupelnu jsem sdílela

síránskou spolubydlící.

Vídeňská doprava

Vídeň má proti Praze velmi dobře propraco-

vaný systém dopravy, která je zvelké části

bezbariérová. Ukaždé zastávky metra je

výtah, vpřípadě velkých přestupních míst

dokonce několik, anarozdíl odPrahy jsou

idost rozměrné, takže pojmou několik ko-

čárků avozíků najednou. Nacelkem pěti

linkách metra jezdí tři druhy vlakových

souprav, dvě znich jsou dobře uzpůsobené

knástupu ajeden druh je starší amá schod,

který je ale pořád zdolatelnější než ten praž-

ský nalince AaB. Kromě toho jezdí ovíken-

dech metro celou noc, asi v15minutových

intervalech, což si před dvěma lety Vídeňáci

odhlasovali vreferendu.

Autobusy veVídni jezdí už jen nízkopod-

lažní, tramvaje zhruba 50 % nízkopodlažních

a50 % starých vysokých. Co bych asi vyzdvih-

la nejvíce, je nástup dotramvají – zastávky

jsou projektované tak, že tramvaj anástupní

ostrůvek jsou téměř vrovině, atudíž ti šikov-

nější zvládnou nastoupit bez pomoci. Vpřípa-

dě, že si člověk není jistý, je vpředních dveřích

uřidiče plošina, kterou řidič může vyklopit.

Autem se poVídni samozřejmě také dá

cestovat, ale není to moc rychlé ani efektiv-

ní. Asi iproto jsem si celkem snadno zvykla

používat místní MHD. Když jsem si poprv-

ním měsíci veVídni sedala doauta, nebyla

jsem si jistá, jestli ho ještě budu umět řídit.

Nikdy se mi totiž zaposledních pár let nesta-

lo, že bych měsíc neřídila, apřitom veměstě

normálně fungovala.

Řeči

Je vhodné si před odjezdem ujasnit, zda je

člověk schopen se alespoň nějak domluvit ně-

kterým zcizích jazyků – buď anglicky, anebo

jazykem dané země, kam se právě chystáte.

Pro mě byla pracovním jazykem zpočátku

angličtina, němčinu jsem sice kdysi studovala

nastřední škole, adokonce jsem se ji snažila

před odjezdem izopakovat, ale komunikovat

vní jsem si zpočátku moc netroufala. Postu-

pem času jsem začala používat iji aneza-

stírám, že mě ktomu trochu vyprovokovala

soutěživost sostatními dobrovolníky. Vpráci

jsme oba jazyky odurčité doby sice střídali,

ale angličtina byla vzhledem kceloevropské-

mu zaměření projektů stále potřeba.

Jak už jsem zmínila dříve, kromě práce

byl součástí mé EVS také jazykový kurz.

Nejprve jsem chodila napoměrně intenzivní

kurz dojazykové školy, který trval zhruba

tři měsíce. Pojeho skončení jsem si našla

soukromý, protože bylo léto apotřebovala

jsem být flexibilnější. Kromě toho jsem si

našla itzv. tandem. Tandem je levná varian-

ta konverzace, protože vpodstatě platíte jen

zakonzumaci vkavárně/hospodě. Naná-

stěnce jazykového centra vídeňské univer-

zity je možné dohledat si tandem-partnera

– někoho, kdo se učí váš jazyk (videálním

případě byste měli být napodobné úrovni).

Pokud se dohodnete, scházíte se pak vrůz-

ných kavárnách či kdekoli jinde akonverzu-

jete. Je to velmi dobrá příležitost nasezná-

mení snovými lidmi, poznání nových míst,

avneposlední řadě inaprocvičení jazyka.

Pokud si náhodou pohráváte smyšlenkou

vyrazit načas někam ven, ale dosud jste

nevěděli jak, splňujete věkový limit, jste

schopni se domluvit ijiným jazykem než

mateřským aněco nového se chcete naučit,

myslím, že tohle je ideální příležitost vpo-

měrně bezpečném prostředí. Kromě toho,

že si dozajista zlepšíte jazykové znalosti,

poznáte nové prostředí, nové lidi – amožná

trochu víc isami sebe. 

„VYTUNĚNÉ“ vídeňské tramvaje a nástupní ostrůvky,

na většině míst lze nastoupit bez použití plošiny.

LANOVKOU DO INNSBRUCKU,

pršelo ještě drobně a bylo těsně

před povodněmi.

NÁŠ TÉMĚŘ KOMPLETNÍ

pracovní „dream team“

v Grenzenlos.

Je vhodné si před odjezdem ujasnit, zda je člověk schopen se

alespoň nějak domluvit některým zcizích jazyků – buď anglicky,

anebo jazykem dané země, kam se právě chystáte.