Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 34

34

můžeš / číslo 7–8 - 2014

NACESTÁCH

přednostně přes pohupující se lávky odvedla

natrajekt.

Plavba trvala asi 20 minut. Povylodě-

ní nám zbývalo ještě dostat se kevstupu

dověznice, tj. zdolat 400 m khlavní budově,

apřitom překonat převýšení srovnatelné

s24patrovým domem. Naštěstí nám přijel

napomoc (dělá to dvakrát zahodinu) malý

elektrický vláček (tzv. SEAT – Sustainable

Easy Access Transport) sjedním zvagonků

uzpůsobeným pro přepravu vozíků.

Uvnitř věznice nás poslali výtahem

doprvního poschodí. To je svýjimkou dvora

kompletně přístupné pro vozíčkáře.

Prohlídka začala vjídelně aodtud pokra-

čovala dohlavního prostoru s336 celami

seřazenými dotří pater. Prostor tvoří tři

bloky – A, B aC – oddělené uličkami pojme-

novanými pomístech vNew Yorku. Během

cesty přes Times Square či Broadway jsme

posuvnými mřížemi nahlíželi douzoučkých

cel, překvapivě ještě menších astísněněj-

ších, než jak jsme si je pamatovali zfilmů.

Donecelých tří metrů nadélku ajednoho

apůl metru našířku se vešla jen postel,

umyvadlo, toaleta advě poličky.

Nejdepresivněji působil blok D ležící

mimo hlavní prostor. Tam byly umístěny

samotky, kde se čas trávil někdy jen vestoje

apotmě.

Nacedulích sfotografiemi některých

vězňů aspopisem, kdy aproč vAlcatrazu

seděli, jsme našli iznámá jména včetně

Al Capona, který tu pobýval tři apůl roku

zadaňové úniky.

Centrum – Downtown

Při studování map doma vPraze jsme si

udělali představu, že necháme auto někde

unašeho hotelu naLombard Street, pak se

navozících vydáme docentra, naHyde Street

okoukneme starou tramvaj-lanovku, zkusíme

doní třeba inastoupit anecháme se odvézt

až doChina Townu. Sjedním elektrickým

vozíkem, jedním mechanickým vzávěsu

asmaminkou vždy připravenou kasistenci

nás přece nějaký ten kopeček nerozhází!

Namístě jsme ale museli plány přehodnotit.

Příkré srázy nešlo zdolat ani se jim vyhnout.

Kčínské čtvrti jsme se nakonec přesunuli au-

tem azůstali vněm ipři projížďce uličkami.

Nebyly tak široké jako vjiných amerických

městech apůsobily mnohem vlídněji. Jako

by se tu ani tak moc nespěchalo. Když jsme

místy přibrzdili azokénka pozorovali měst-

ský ruch, nikdo nanás netroubil, nikdo nás

nepopoháněl. Dech se nám tajil, když jsme si

usilovně přáli, abychom pod některou zkři-

žovatek vPacific Heights nemuseli zastavit.

Ale když ostatní zvládají brzdit, zvládneme to

taky, říkali jsme si aobdivovali auta zaparko-

vaná nasvazích; unás by měla pod koly jistě

několik cihel.

Asi nejhezčí výhledy jsou zkřižovatek,

kde se protíná Broadway sulicemi Laguna,

Webster, Filmore nebo Divisatero Street,

spadajícími až kzálivu. Místy je sklon tak

velký, že jsme viděli shora střechy domů

vzdálených jen pár metrů. Auta přijíždějící

odnaproti se znenadání vyhoupla zpoza ku-

lis ahned zase zmizela zadalším terénním

zlomem.

Bylo to tak krásné, že kvečeru, když už

provoz zeslábl, jsme se doulic vrátili adali

si ještě jednu jízdu.

Večer ožily restaurace vulicích kolem

Lombard Street. Spousta lidí seděla venku

azdálo se, že všechen společenský život se

odehrává naulici.

Ráno jsme ještě chvíli pozorovali zpří-

stavu, jak se červený – či oranžový? – most

podle svého stálého zvyku halí domlhy. Cíti-

li jsme špetku lítosti zpříliš krátké návštěvy,

ale nad lítostí převážil vděk, že jsme aspoň

nachvíli mohli nasát tu výjimečnou atmo-

sféru, která mnoha Evropanům připadá tak

blízká. Kvůli ní se sem podesítiletí sjíždějí

umělci, kvůli ní se tu zdržovali beatnici

azní se zrodily květinové děti.

Zvelkého parkoviště svyhlídkou (jsou

tu jako navšech podobných zařízeních

zvaných Vista Point toalety ipro vozíčkáře)

jsme si spolu se stovkami dalších lidí vyfoto-

grafovali most anaposledy zamávali městu.

Nashledanou, kouzelné San Francisco,

jednou bychom se sem rádi vrátili. Ať se zem

pod tebou nechvěje anechá tě žít tvůj pestrý

život! 

Večer ožily restaurace

vulicích kolem Lombard

Street. Spousta lidí

seděla venku azdálo se,

že všechen společenský

život se odehrává

naulici.

DRŽTE SI

KLOBOUKY,

pojedeme

zkopce!

ZRANNÍ MLHY nad zálivem se občas vynoří

kus ostrova nebo skupinka plachetnic.

�