Strana 41
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
můžeš / číslo 7–8 - 2014
41
Náhradní ruce, náhradní nohy
vobdobí, navazujícím naprvní světovou
válku, nemáme mnoho zpráv. Obecný náhled
nabízejí staré katalogy zdravotnických po-
můcek, umístěné vhistorických archivech.
Porovnáme-li katalogy firem, vyrábějících
pomůcky zobdobí před apoválce, zjistíme,
že pokrok je znatelný hlavně vkvalitě pro-
vedení, použitých materiálech adrobných
vylepšeních, tedy vevěcech, které provázely
vývoj protetiky odjejího počátku. Pozorný
badatel by si také mohl všimnout několika
zajímavých detailů, které mohou sválečným
obdobím souviset. Zatímco vpředválečném
období nabízí katalog pouze kolečková
křesla, předpokládající, že nemocného
bude někdo tlačit, vpoválečném katalogu
jsou istroje, které mohli lidé pohánět sami,
včetně modelů připomínajících dnešní kola
naruční pohon. Zaznamenat lze ijiné změ-
ny: před válkou byly ortopedické kompen-
zační pomůcky vkatalogu až naposledních
stránkách, přednost se dávala vznešenější
medicíně. Poválečný katalog začíná umělými
končetinami hned naprvní stránce.
Nejsilnějším anejrychlejším rozvojem
prošly už během války zejména protetické
náhrady končetin, pokterých byla pocho-
pitelně největší poptávka. Kromě obecného
provedení ivolby materiálů pomáhalo
kezlepšením také to, že se každá protéza
zhotovovala pacientovi namíru. Každé
zranění bylo trochu jiné astejně tak každou
protézu bylo potřeba upravit nebo zhotovit
nově. Vindividuální výrobě vynikaly už
odroku 1915 především ortopedické dílny,
sídlící vJedličkově ústavu pro zmrzačelé
vPraze (profesor Jedlička měl zkušenosti
spacienty poamputacích už zbalkánské
války). Váleční invalidé se zde léčili aproté-
zy jim byly zhotovovány nejen podle charak-
teru zranění, ale také podle jejich civilního
zaměstnání. Práce byla vtěch časech, stejně
jako dnes, vnímána jako intenzivní součást
rehabilitace anávratu doživota. Vznikla tak
dokonce zajímavá série pracovních protéz
naruce svyměnitelnými nástavci kdržení
různých pracovních nástrojů. Díky nim se
mohli invalidé často vrátit zpět kesvému
původnímu povolání nebo alespoň začít
znovu pracovat. Mnoho jich také našlo
uplatnění navýrobě samotných kompenzač-
ních pomůcek, například vjiž zmíněných
dílnách vJedličkově ústavu, 80 pracovníky
shandicapem se chlubí iúvod katalogu
pomůcek Orthopedického družstva Praha-
-Bubeneč zroku 1918. Ti, kteří se řemeslu
naučili rychle, si dokonce brzy otevřeli isvé
vlastní dílny.
Válka poptávku pokompenzačních po-
můckách pochopitelně zvedla, už krátce
poválce byl ale trh snově vznikajícími díl-
nami přehlcen. Zachovat se podařilo jen ty
snejvětšími zkušenostmi. Popár letech se
měly znovu hodit.
Nejsilnějším
anejrychlejším
rozvojem prošly už
během války zejména
protetické náhrady
končetin, pokterých
byla pochopitelně
největší poptávka.
ZÁMEČNÍK PŘI PRÁCI
se speciální pracovní protézou.
INVALIDNÍ VOZÍKY
byly stavěny tak, aby mohl invalidu
někdo tlačit. Po válce se dostaly do
výroby i různé modely, které si mohl
uživatel pohánět sám.
NÁHRADY HORNÍCH KONČETIN
se během války příliš neproměnily...
... STEJNĚ JAKO UMĚLÉ NOHY. Vzrostla ale poptávka
po obou typech protéz, vyrábět se začaly i na míru.