Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 7–8 - 2014

19

Zda je nový koncept účinný, si mohli

všichni účastníci hned navlastní ruce vy-

zkoušet, každý se svým vlastním instrukto-

rem čili figurantem. Ostrý nácvik zahrnoval

prvky obrany proti držení akopům, všichni

se naučili nasazování pák, využití rukou

iloktů, vhodné údery iobranu proti noži.

„Myslím si, že vozíčkáři jsou sice oněco

zranitelnější, mají ale při obraně jiné výhody.

Když jim někdo vytrhne peněženku azačne

utíkat, nemají šanci ho dohonit. Když je ale

někdo ohrozí achce je chytit nebo uhodit,

musí se hodně sklonit. Atoho lze obratně

využít vjejich prospěch,“ vysvětluje Richard

Příkazský. Jedna zúčastnic kurzu, Marta Pan-

tůčková, totiž tvrdí, že kúčinné obraně není

ani potřeba velké fyzické síly: „Byla jsem pře-

kvapená, že takové možnosti obrany existují.

Nejde vůbec osílu, ale spíše omoment překva-

pení asprávné technické provedení chvatu.

Útočník jej pravděpodobně nebude čekat,

atak se vaše šance zvýší. Ostatně byla jsem

schopná přemoci imnohem silnějšího muže,

svého instruktora,“ vypráví rusovlasá žena.

Nakurzu nebyla osamocená, většinu účast-

níků tvořily ženy, které se právem cítí ohrože-

ny nejvíce. „Nakurz jsem se rozhodla jít, hned

jak jsem se oněm dozvěděla. Uvědomila jsem

si, že vůbec nevím, jak bych se vkrizové situa-

ci bránila. Navozíku si připadám zranitelná,

jsem snadná kořist. Kdyby někdo chtěl peně-

ženku, hned mu ji dám, ale poabsolvování

kurzu už vím, že ijá mám alespoň nějaké mož-

nosti se bránit,“ líčí Marta Pantůčková.

Špatnou zkušenost zminulosti naštěstí

nemá, narozdíl odjiné účastnice, Barbory

Štěpánkové. „Vminulosti jsem se setkala

sobtěžováním, naštěstí nebyl ten muž moc

agresivní. Srazila jsem ho stupačkou vozíku

aujížděla, naštěstí se mi nic nestalo. Odté

doby se osebe ale bojím,“ vypráví Barbora.

Iona se nakurz přihlásila, aby se před po-

dobným nebezpečím dovedla bránit. „Chva-

ty sice nebyly tak jednoduché atrochu trvá,

než se to člověk naučí, nakonec jsem je ale

zvládla amyslím, že teď už bych vsebeobra-

ně alespoň něco ztoho, co jsem se tu nauči-

la, dokázala použít,“ pochvaluje si.

Obě ženy, ale iostatní účastníci by uví-

tali, kdyby kurz pokračoval. Pokud bude

trvalý zájem, organizátoři by rádi vyškolili

ilektory mezi vozíčkáři. Ti by pak vedli

vlastní tréninky, učili by idalší věci, napří-

klad práci snožem nebo improvizovanými

zbraněmi, jako je plastová láhev, šála nebo

telefon. Aco bylo pro účastníky největší

výzvou? „Každý musel najít své slabé isilné

stránky, ataké překonat ostych předtím

někoho opravdu praštit silou. Například

dorozkroku, nasolar či krční tepny,“ vysvět-

luje Richard Příkazský. 

Více nawww.selfdefence-brno.eu

Uvědomila jsem si,

že vůbec nevím, jak bych se

vkrizové situaci bránila.

Byla jsem překvapená,

že takové možnosti

obrany existují. Nejde

vůbec osílu, ale spíše

omoment překvapení

asprávné technické

provedení chvatu.

KONCEPT připravil místní klub sebeobrany

ve spolupráci s vozíčkářem Luďkem Benadou.

Instruktor nejdříve vše demonstroval sedě na vozíku.

INSTRUKTOŘI

A FIGURANTI

v jedné osobě

se pak věnovali

každému

účastníku

zvlášť. Trénink

to byl opravdu

intenzivní.