Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 35

můžeš / číslo 7–8 - 2014

Monika LANZ:

Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

Foto: JAN ŠILPOCH

Jak se vidíte jako umělkyně?

Tak především nemám ráda slovo umělkyně

(směje se). Nemyslím, že dělám nějaké velké

umění, ráda se nasebe dívám jako navý-

tvarnici. Amám to štěstí, že můj koníček je

zároveň imou prací.

Jak se tenhle koníček utvářel? Co vás

inspiruje?

Už jako malá jsem si ráda pořád něco ma-

lovala, atato záliba mě motivovala nejprve

kestudiu naUmělecko-průmyslové škole

vrodném Turnově. Následně jsem absol-

vovala řadu grafických kurzů naAkademii

výtvarných umění vPraze asoukromá stu-

dia malby agrafiky. Dnes je stěžejní oblastí

mé tvorby olejomalba agrafika, okrajově

iporcelán, ale věnuji se ifotografii, která

mě nepřestává lákat. Fotografie pro mě zna-

mená ivzpomínky, můj táta se jí hodně vě-

noval. Vedle vmístnosti mám dokonce ještě

starý zvětšovák, velké formáty si ale dnes

nechávám dělat spíše uprofesionálů. Ain-

spirace? Když se rozhlédnete kolem sebe,

■ Maluje život kolem sebe.

■ Tvoří hlavně nazakázku.

■ Aukčního salonu výtvarníků se účastní odsamého začátku.

Výstavy jsou jen

třešnička

nadortu

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

UMĚLCI KONTA BARIÉRY

�

NA OBRAZECH MONIKY LANZ

se často objevuje tematika ženy.

Můžeš