Strana 38
38
můžeš / číslo 7–8 - 2014
VÝVOJ PROTETIKY
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: HISTORICKÝ ARCHIV JEDLIČKOVA ÚSTAVU
V
červenci 1914 vypukla první svě-
tová válka. Doté doby nevídaný
konflikt svým rozsahem idůsled-
ky. Včeském prostředí máme
tendenci tuto válku opomíjet. Ani
neslavíme její konec – narozdíl například
odBritů. Letos si připomínáme sto let odza-
čátku tragédie, která navždy změnila tento
svět. Ato včetně péče olidi spostižením,
jichž se ze zákopů vrátily statisíce.
Zhlediska péče olidi spostižením při-
nesla tzv. Velká válka pokrok vprvní řadě
postránce medicínské. Této problematice
se věnuje historik Petr Kolář zHistorického
archivu Jedličkova ústavu. „Vynálezy aob-
jevy druhé poloviny 19. století začaly vplné
míře přinášet své ovoce. Lékaři si mnohé
postupy mohli vyzkoušet už vněkolika
předcházejících konfliktech. Především
vrámci balkánských válek. Mezi nimi byli
iČeši amimo jiné taképrofesor Rudolf Jed-
lička, zakladatel Jedličkova ústavu.“ Česká
medicína přitom prakticky nezaostávala
zatou nejvyspělejší, obzvlášť to platí napoli
chirurgie.
Vysoká čísla
Vstupní zdravotní prohlídky odvedenců
přinesly neradostnou zprávu ovcelku ža-
lostném zdravotním stavu mužské popula-
ce. Řada neduhů byla zapříčiněna špatným
sociálně-ekonomickým postavením azane-
dbáváním lékařské péče. Itato zjištění vedla
poválce kopatřením, jež se snažila celkově
zlepšit zdraví obyvatelstva.
„Díky válečným zraněním zaznamenala
dynamický pokrok ortopedie aprotetika,“
říká Petr Kolář apokračuje: „Nově se začíná
rozvíjet plastická chirurgie. Ivtomto novém
oboru je výrazná česká stopa zejména díky
profesorovi Františku Burianovi. Prvotním
záměrem byla korektivní léčba válečných
invalidů. Následně byly ale získané zku-
šenosti aplikovány inavrozené deformity
udětských pacientů. Mimochodem – tady
se nám opět objevuje Jedličkův ústav. Než
bylo vybudováno specializované pracoviště
vevinohradské nemocnici, nechal Jedlička
svého kamaráda Buriana rozvíjet novou
chirurgickou disciplínu vprostorách svého
ústavu.“ Aprávě uJedličky se špičkový plas-
tický chirurg setkává spostiženými dětmi,
které léčí aoperuje.
Důsledky války jsou vrůzných zemích
rozdílné. „Třeba Spojené státy americké
neměly zdaleka tolik válečných invalidů
jako Německo, které utrpělo ze všech zemí
největší lidské ztráty. Vjeho případě se mlu-
ví očíslu 400000 osob strvalými následky,“
vysvětluje Petr Kolář. Podíváme-li se dosta-
tistik výplaty invalidních důchodů válečným
poškozencům, tak vČeskoslovensku se toto
číslo pohybovalo okolo 91000.
„Tato vysoká čísla výrazně zatěžovala
poválečné hospodářství jednotlivých zemí
avpřípadě Německa byla součinitelem
nevalné situace Výmarské republiky. Státy
se totiž olidi zasažené válkou snažily starat.
Už před konfliktem existovaly různé formy
sociální podpory nastátní aobecní úrovni.
Poválce se ovšem čísla znásobila,“ upozor-
ňuje Petr Kolář. Započteme-li kinvalidům
isirotky, vdovy či rodiče padlých vojáků, tak
jen vČeskoslovensku přibylo čtvrt milionu
lidí, kterým bylo třeba pomoci. Naše
1. republika by se dala dnešní terminologií
označit zasociální stát, anavíc se zařadila
dotábora vítězů. Takže situace obyvatel
■ Boje první světové války zmrzačily statisíce lidí.
■ Státy musely reagovat napříliv velkého množství invalidů.
■ Přijatá opatření se vněčem podobají isoučasnosti.
Velká válka invalidů
V ČÁSTI DNEŠNÍ PODOLSKÉ PORODNICE
se zotavovali zranění vojáci.
NÁRŮST POPTÁVKY zaznamenala protetika,
která musela nahrazovat chybějící končetiny.
Spřidělováním trafik
se započalo již během
války. Zmrzačení
veteráni si vnich měli
vydělat naživobytí
prodejem tabákových
výrobků.