Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 30

30
můžeš / číslo 7–8 - 2014
FILM
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
K
dyž vpřímém televizním přenosu
zletošního předávání Cen filmové
kritiky zaznělo jméno Bohdana
Bláhovce, většině diváků to asi
nic neříkalo. Vzápětí však možná
zpozorněli. Zhlediště napódium přicházel
elegantní mladý muž vlehce výstředním
obleku asjeho chůzí evidentně nebylo něco
vpořádku. Následné klopýtnutí naschůd-
cích to potvrdilo. Čerstvý vítěz kategorie
dokumentárních filmů měl dětskou mozko-
vou obrnu.
Nestává se často, aby nějakou výraznou
uměleckou cenu přebíral člověk spostiže-
ním. Vtomto případě vyhrál jeho doku-
mentární film Show!, který sleduje projekt
dívčí hudební skupiny. Svoje entrée mladý
režisér hned glosoval: „Možná, že to byla
až moc velká show, ale děkuji Radimovi
(předávajícímu cenu), že mi pomohl natěch
schodech…“
Jak se později ukázalo, Bohdan chvíli
zvažoval, jestli se natéma svojí obrny vů-
bec chce snovinářem bavit. Podle něj totiž
není moc očem. Vprvní řadě je umělec.
Poslední, oco stojí, je, aby jeho tvorbu ně-
kdo nahlížel prizmatem handicapu. Sám se
jako postižený vůbec necítí. Atvrdí, že právě
zařazování dotakových škatulek dělá zlidí
opravdové invalidy. Tedy neplnohodnotné
členy společnosti, kteří pak nahlížejí isami
sebe jen jako oběti. Chudáky, okteré se
ostatní musejí starat.
Novinářská kontroverze
Bohdan se díky Show! dostal dourčitého
povědomí veřejnosti. Pomohly tomu ime-
diálně probírané údajné kontroverze mezi
ním aústřední postavou zmíněného filmu.
Poskytl řady rozhovorů, vekterých postižení
moc nerozebíral. Napočátku našeho setkání
jsem proto cítil, že ho dotématu trochu tla-
čím. Nakonec jsme ale vpříjemném hovoru
značně přesáhli původně smluvenou délku
povídání. To se odehrálo vjedné divadelní
kavárně vcentru Prahy. Bohdan mě přivítal
scigaretou, která kněmu neodmyslitelně patří
aběhem večera jich bylo ztrestáno nemálo.
Tu kontroverzi kolem dokumentu vy-
robili novináři,“ vysvětluje Bohdan, ale
zároveň uznává, že to určitě pomohlo pro-
Těžko zařaditelné absolventské dílo baka-
lářského studia naFAMU Bohdan označuje
jako dokumentární ego-muzikál shandi-
capem. Ironizující stylizované výjevy se
odehrávají vdomě, kam jako dítě docházel
dostacionáře.
„Svůj handicap nepopírám, ale přirozeně
přijímám. Umím stím podle mého názoru
pracovat. Nemůžu se tvářit, že chodím nor-
málně, tak to obrátím vpřednost jako sou-
část gagu. To dělám hlavně při vystoupeních
vrámci slam poetry,“ naráží Bohdan nafakt,
že se nevěnuje jen filmu. Kromě něj totiž
doma ivzahraničí vystupuje vrámci impro-
vizačních básnických soubojů před publi-
kem. Umí tedy pracovat nejen spostižením
afilmem, ale také sjazykem. On sám je totiž
showman, což potvrzuje. „Řekl bych, že ani
to škobrtnutí naschůdcích nebyla náhoda.“
Známí postižení
Není bez zajímavosti, že výjimečné případy
obecně známých lidí spostižením se týkají
především osobností poúrazu. Tedy těch,
kteří se vesvém oboru prosadili ještě jako
zdraví. Vzpomeňme herce Jana Potměšila
nebo Jana Kašpara. Oto pozoruhodnější je
dokumentarista sdětskou mozkovou obr-
nou, jejíž následky si nese oddětství. „Já to
považuji spíš zavýhodu. Dosedmi let jsem
nechodil, ale díky podpoře rodiny jsem vždy
nasvém stavu cítil jen zlepšování. Nezažil
jsem traumata apocity zmaru, kdy se ze
zdravého člověka stane vozíčkář. Naopak.
Handicap mi dal urputnost abuldočí touhu.
Ale jaký já mám vlastně handicap? Skoro
vničem mě neomezuje. Všude si dojdu, hlava
iruce mi taky fungují… Vždyť já vlastně sko-
ro nemám právo oněčem, jako je handicap,
mluvit. Třeba tady vkavárně se jde naWC
poschodech. Mně je to úplně jedno, ale jak
by sis došel nazáchod ty, Radku?“ reagoval
Bohdan nasituaci během našeho setkání.
„Musím ale přiznat, že jistou odlišnost sebe
sama jsem si uvědomil asi vdevíti letech. Teh-
dy jsem naulici potkal kluka, který chodil, či
spíš kulhal, úplně jako já. Pocítil jsem směsici
lítosti aodporu. Člověk se nějak vnímá, větši-
nou idealizovaně, apak se najednou střetne
spředobrazem vlastní reality. Postižení lidé
mě začali znervózňovat, bál jsem se, abych
nezapadl dojejich uzavřené komunity. Zkusil
jsem to promítnout dotoho filmu Odomě.
Nesnáším patos, mám rád kontroverzi, když
je něco nahraně mezi trapností afascinací.
Podobné je to se soucitem, který dokáže být
hezký iodporný. Záměrně jsem dofilmu po-
užil scény, kdy nevíte, jestli ty účinkující lito-
vat nebo před nimi raději prchat. Tak to totiž
vevztahu kpostiženým často je.“
Bohdanovo nejužší napojení nadalší lidi
spostižením proběhlo ještě vpředškolním
věku právě skrze zmíněný stacionář. Musel
tam koncem 80. let před nástupem nazá-
kladní školu. Avůbec nechápal, proč tam
má být mezi těmi „chudáky“. „Choval jsem
se tam tehdy jako pěkný hajzlík, protože
mezi slepými je jednooký králem. Jelikož
mi nic moc nebylo, byl jsem velký suverén.“
Umělec sdětskou mozkovou obrnou odmítá lítost.
Společnost vytváří nálepky bezmocných chudáků.
Bohdan Bláhovec nechce být vnímán jako postižený.
Moje postižení
není téma
Kdo je Bohdan Bláhovec
Scenárista a režisér. Je absolventem
magisterského studia na katedře
dokumentární tvorby pražské FAMU.
Jeho film z druhého ročníku, nazvaný Kdo
chce zabít Ashley?, získal ocenění v kategorii
Nejlepší dokumentární film na festivalu
FAMUFEST  a Zvláštní cenu poroty na
festivalu českých filmů Finále . Dokument
Show! získal Cenu filmové kritiky .
Mimo svou filmovou tvorbu patří
k průkopníkům performativní disciplíny slam
poetry v ČR. Je několikanásobným vítězem
oblastních i národních kol. Často vystupuje
v zahraničí.
info
pagaci. „Odzačátku mojí tvorby mě lákají
obecná témata, nakterých chci pozorovat,
co hlavní proud popkultury vypovídá onaší
společnosti. Ale nevyhnul jsem se úplně
ani tématu mého postižení. Snažil jsem se
s tím vypořádat vefilmu Odomě (kvidění
nawebu České televize, pozn. autora).“
Můžeš