Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 64

SERVIS / KANCELÁŘ OMBUDSMANA

Text: MGR. MAGDALENA PAULUSOVÁ

Foto: KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO

OCHRÁNCE PRÁV

Na práva lidí s postižením u nás

už od roku  dohlíží veřejný

ochránce práv, tedy ombudsman.

Česko tak plní své závazky vyplýva-

jící z Úmluvy OSN o právech osob se

zdravotním postižením.

Tato Úmluva je významnou me-

zinárodní smlouvou o lidských prá-

vech a základních svobodách. Ne-

přináší žádná nová lidská práva, ale

má lidem s postižením zaručit plné

uplatnění jejich práv a aktivní zapo-

jení do života ve společnosti. Nava-

zuje na desetiletí práce Organizace

spojených národů na změně posto-

jů a přístupu k lidem s postižením.

Mezi její hlavní zásady patří respekt

k lidské důstojnosti a nezávislosti,

zákaz diskriminace, plné zapojení do

společnosti, respektování odlišností,

rovnost příležitostí, přístupnost, rov-

nost žen a mužů či respekt k vyví-

jejícím se schopnostem dětí a jejich

právu na zachování identity. Ačko-

liv se Úmluva při jejím důsledném

pročítání a porovnáním s realitou

všedních dní může zdát do jisté míry

vizionářská, je nutné si uvědomit, že

stojí na pevných základech a měla

by sloužit jako jasný návod, kterým

směrem by se měly změny ubírat.

Česká republika Úmluvu ratifiko-

vala (jinými slovy závazně potvrdila

platnost) již v době jejího vzniku. Tr-

valo však téměř dalších deset let, než

přistoupila k vytvoření nezávislého

monitorovacího mechanismu, tedy

instituce, jejíž povinností by bylo sle-

dovat a průběžně vyhodnocovat, do

jaké míry stát Úmluvu naplňuje. Po

několikaletých diskusích, kdo a za

jakých podmínek by se měl moni-

torování ujmout nebo jestli by měl

vzniknout úplně nový samostatný

úřad, svěřili zákonodárci tuto povin-

nost právě veřejnému ochránci práv.

Součástí Úmluvy je také tzv. opč-

ní protokol, který Česká republika

podepsala společně s Úmluvou, ale

v platnost vstoupil až v září roku

. Opční protokol umožňuje,

aby smluvní státy uznaly pravomo-

ci Výboru OSN pro práva osob se

zdravotním postižením zabývat se

stížnostmi jednotlivců nebo skupin

jednotlivců na porušení práv vyplý-

vajících z Úmluvy. V praxi to zname-

ná, že se nyní mohou i lidé z Česka

obrátit na Výbor OSN se stížností na

porušení práv plynoucích z Úmluvy,

která se jich přímo dotýkají.

MONITOROVÁNÍ PRÁV

LIDÍ SPOSTIŽENÍM

Ombudsman dohlíží především na

to, jestli Česká republika plní své zá-

vazky a povinnosti, které jí z Úmluvy

plynou. Připravuje proto takzvanou

alternativní zprávu o naplňování

Úmluvy, kterou stejně jako další mo-

nitorovací orgány v jiných státech

v pravidelných intervalech zasílá Vý-

boru OSN pro práva lidí s postižením.

Výbor OSN pak pravidelně vyhod-

nocuje situaci v jednotlivých zemích

a případně adresuje státu doporučení

ke zlepšení situace lidí s postižením

na daném území. V České republice

nás podání této zprávy teprve čeká.

Další, neméně důležitou náplní

práce ombudsmana je ochrana práv

Veřejný ochránce

práv už téměř pět let

monitoruje práva lidí

s postižením

DOJÍT SI NA ÚŘAD ZAŘÍDIT VŠE POTŘEBNÉ, ZÍSKAT SAMOSTATNÉ

NEZÁVISLÉ BYDLENÍ NEBO CHODIT DO BĚŽNÉ ŠKOLY SPOLU

SVRSTEVNÍKY. TO JSOU JEN NĚKTERÉ ZDÁNLIVĚ OBYČEJNÉ

SITUACE, KTERÉ MOHOU BÝT PRO LIDI SPOSTIŽENÍM SLOŽITĚJŠÍ

NEŽ PRO OSTATNÍ.