Strana 16
TÉMA / ŽIVOT V POHYBU
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: MILAN JAROŠ
Většina akcí, které Země lidí v prů-
běhu roku pořádá, je nějakým způso-
bem spojená se sportem a pobytem
v přírodě. Největší z nich je týdenní
letní tábor. Právě na něj jsme zavítali,
abychom takříkajíc nasáli atmosféru.
Ta byla od prvních okamžiků velmi
příjemná, a to díky osazenstvu i mís-
tu samotnému.
Chatkový tábor u obce Buková
v krajině Novohradských hor je ob-
klopen lesem a velkým chovným
rybníkem. Trochu napínavý příjezd
po rozblácené polní cestě nám dal
připomenout, že si máme vážit slu-
nečného počasí, protože počátek
tábora a jeho příprava se prý nesly
ve znamení deště. Pokud jste někdy
tlačili vozík v rozmáčeném terénu,
netřeba asi vysvětlovat, jak velkou
radost mělo z hezkého počasí všech
patnáct organizátorů a dobrovolníků.
RODINNÝ PODNIK
Areál patří pražskému Jedličkovu
ústavu a školám, do nichž chodí řada
z přítomných devětadvaceti dětí.
Rovněž nejeden z dospělých v „Jed-
li“ pracuje nebo s ní měl v minulosti
něco společného. Platí to jak o Janu
Janyškovi (), tak o jeho manželce
Kamile (), kteří stojí v čele Země
lidí. S tímto příjmením se nejen na
táboře setkáte vícekrát. „Jsme tak
trochu rodinný klan,“ směje se Honza
a poukazuje tak na fakt, že do pevné-
ho zakládajícího jádra patří také jeho
bratr Jakub () s manželkou Kris-
týnou (). Nehledě na to, že funkci
táborového zásobovače přijal jejich
otec Břéťa a z dovezených surovin
bravurně vaří Kamilina maminka
Alena Chroboková. A komu by ten
příbuzenský výčet dosud nestačil,
tak mezi vedoucími najdete ještě
bratry Kamily a Kristýny.
Stylově to všechno podtrhává
skutečnost, že legenda celotáborové
hry byla letos vystavěna na zákla-
dě pohádky Tři bratři. Takže hned
u vstupní brány potkáváme kouzelné
bytosti, u nichž se postupně zastavují
členové čtyř týmů rozdělených po-
dle vlastnoručně barevně nabatiko-
vaných triček.
Pestré je nejen oblečení, ale i slo-
žení účastníků. Základem jsou děti
s různým tělesným a kombinovaným
postižením od šesti do osmnácti let.
Někdo je na vozíku, někdo nikoliv.
Mezi nimi jsou ale i děti bez postižení.
Někdy jde o starší sourozence „klien-
tů“, další jsou potomky organizátorů
či dobrovolníků. Nechybějí ani děti
z domoviny, kde Jan s Kamilou žijí,
nebo děti jejich přátel. Kamila vysvět-
luje, jak všechno vzniklo: „Já a Honza
jsme pracovali v Jedli, kde už jsme
nějakou dobu pořádali pro děti různé
mimoškolní aktivity. Občas ale bylo
administrativně a organizačně složité
zařídit, aby se mohli zapojovat i lidé
odjinud. Když se tehdejšímu řediteli
ozval sponzor projevující zájem něco
takového podpořit, sám donátor a pří-
tel Karel Koranda přišel s iniciativou,
abychom si založili neziskovku. Sta-
lo se tak v prosinci . Naší pre-
miérou byl víkendový turnaj v boccie.
A už následující rok jsme se vrhli do
pořádání letních táborů. Ke spoluprá-
ci jsme pochopitelně oslovovali hlav-
ně svoje rodiny, přátele a spolužáky
z vysoké školy.“Všechny akce Země lidí se nesou v duchu pospolitosti.