Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 55

55

pečlivě stará o jednu z nich, nepohy-

blivou Janču, za obě by dýchala, ale

bohužel zápasí s alkoholem. Sama

to ví, ale nedokáže se tomu vzepřít.

Je to výkřik bolesti a jejího strachu

o život obou dcer, také pláč nad tím,

že s holkama zůstala sama, opustil ji

jejich otec a nakonec i matka, babič-

ka děvčat. Martina byla pro všechny

příliš divoká, stejně tak pro úřady

sociální péče. Zůstala na to sama.

Přesto vypadá mladistvě, je hluboká

a svébytná. Hned při první návštěvě

jsem si celou rodinu zamilovala, pře-

devším pro souvztažnost, komuni-

kaci. Všechno, především pro Janu,

dělají jakoby mimochodem. Včetně

hygienické péče o tělo, nakrmení,

vykoupání, procházky…

Jana je zajímavá mladá žena. Kdy-

by byla zdravá, jistě by studovala

a měla by celou řadu zájemců o in-

timní vztahy. Bohužel to tak není. Její

život je složitý, ale bere vše s poko-

rou, o všechno slušně požádá, podě-

kuje. Hned po první návštěvě mi bylo

jasné, že dokument Chci tě, jestli to

dokážeš má vzniknout právě o této

rodině z Bernartic.

Potřebovala jste jistě finance,

byly? Ajak vypadá běžný natáče-

cí den?

Dostali jsme je s producentem Milo-

šem Lochmanem z Filmového fondu

a potom se přidala i Česká televize,

kde se o mně snad už ví, že moje do-

kumenty, ačkoli bývají kontroverz-

ní, vždy mají tzv. tah na bránu, jsou

smysluplné. Natáčecí den je takový,

jak se předtím domluvíme s hrdiny.

Nic neděláme za jejich zády, nijak

je nemanipulujeme. Vycházím vždy

z toho, jak lidé žijí, co je zajímá, s čím

bojují, co mají rádi. Protože se ale ně-

které situace, které bych ráda divá-

kům ukázala, odehrály v minulosti,

děláme se štábem často rekonstruk-

ce podobně jako v hraném filmu.

Hrdinové mých dokumentů se tak

často stávají „naturščiky“, tedy přiro-

zenými herci.

Proč vás chytla hodně netypická

rodina vBernarticích?

Nevím, jestli je to netypická rodina.

Oni žijí úplně stejně jako my ostat-

ní. Jana je sice zkroucená, ale snáší

Maminka Martina

s hlavní hrdinkou

dokumentu, dcerou

Janou Urbanovou.