Strana 31
31
Co pacienty nejvíc pálí? Kvalita
péče?
Ano, to je typický příklad. Naše dia-
gnózy jsou málo známé i mezi lékaři
a dalšími zdravotnickými profesemi.
Pacienti často čelí tomu, že lékaři
nevědí, co s nimi. A nedostanou se
na pracoviště, která by jim byla tře-
ba schopna pomoci. Roky pak žijí se
špatnou diagnózou a neadekvátní
léčbou. Víme pochopitelně, že není
možné, aby se všichni lékaři sezná-
mili se všemi vzácnými diagnózami.
Je jich popsáno mezi šesti a osmi
tisíci a s tím, jak postupuje vědec-
ké poznání, jich každý rok přibližně
stovka přibývá. Řešením je, aby byla
nastavena cesta pacienta systémem
a aby byla vytvořena síť vysoce
specializovaných center pro vzác-
ná onemocnění, kde najdou všichni
odpovídající péči. Prosazujeme to
velice dlouho a zatím jsme tak v půli
cesty. Na začátku letošního roku tato
síť formálně vznikla, ale její vznik se
ještě nijak výrazně neprojevil v te-
rénu. Jde nám o to nastavit systém
tak, aby žádný pacient nezůstal bez
pomoci.
Dají se některá vzácná onemoc-
nění vyléčit?
Naprostá většina vzácných onemoc-
nění je nevyléčitelná, ale kvalitní
péče dokáže prodlužovat život, brz-
dit projevy nemoci, zajišťovat vyšší
kvalitu života s nemocí. Je zapotřebí,
aby vzácnost diagnózy nebyla hen-
dikepem, ale aby všichni dostali ta-
kovou péči, jaká je podle současných
vědeckých poznatků možná.
Také diagnostika je mnohdy slo-
žitá. Jak dlouho obvykle trvá, než
si pacient vyslechne tu správnou
diagnózu?
To je různé. Nejlepší je, když se na ne-
moc přijde už při novorozeneckém
screeningu. Dnes se u nás touto cestou
diagnostikuje nemocí. Od letoška
se pilotují i dvě nové diagnózy, SMA
a SCID. Další nemoci mají takové pro-
jevy, že je nelze přehlédnout. I u těch
je diagnóza rychlá. Někteří pacienti ale
žijí bez správné diagnózy měsíce, ně-
kdy i roky nebo desetiletí. I těmto pa-
cientům bychom rádi prostřednictvím
vysoce specializovaných center pro
vzácná onemocnění pomohli, třeba
i díky mezinárodní spolupráci.
Dříve se stávalo, že vzácní pa-
cienti jezdili za léčbou do zahra-
ničí. Děje se to ještě?
Léčba vzácných onemocnění vyža-
duje vysokou erudici. Určitě nikdy
nebudeme mít dost odborníků na
všechny vzácné diagnózy, právě pro-
to je nutná mezinárodní spolupráce.
To ale neznamená, že by pacient měl
jezdit za léčbou, i když i to je někdy
nutné. Jde spíš o to, aby specializo-
vaná klinika u nás poskytovala péči
podle závěrů mezinárodního konzilia.
Fakt, že si se všemi vzácnými one-
mocněními neporadí žádný stát, vedl
před časem Evropskou komisi k roz-
hodnutí zavést takzvané Evropské
referenční sítě. Ty propojují jednot-
livé vysoce specializované kliniky
s obdobným zaměřením napříč celou
Evropskou unií. Právě rozvoj těchto
referenčních sítí nám dává naději na
zlepšení kvality poskytované péče.
Lidé se vzácnými onemocněními
se často dostávají do izolace,
okolí je má třeba za blázny
nebo hypochondry. Specifickým
situacím čelí lidé s nemocemi,
které na nich nejsou poznat.