Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 44

ŽIVOT / PŘÍBĚH

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: MILAN JAROŠ

V třicátém čtvrtém týdnu těhotenství

lékaři zjistili, že má Barunka () ko-

lem krku omotanou pupeční šňůru.

Hrozila hypoxie, co nejrychleji se tedy

rozhodli pro porod císařským řezem.

Nedostatek okysličení si však přesto

vybral svou daň. Diagnóza zněla dět-

ská mozková obrna a epilepsie.

„Počáteční predikce nebyly moc

dobré, ale zdá se, že situace bude

lepší, než se původně očekávalo.

I když Barunka je ještě malá a těž-

ko říct, jak všechno bude. Fyzicky

byla nejvíc zasažena funkce dolních

končetin, takže nechodí. Všímám

si i trochu horší motoriky rukou,

ale nejde o nic zásadního,“ říká

maminka Lucie (), která nechce

přesně uvést svou profesi, ovšem

lze prozradit, že je tak trochu z obo-

ru, takže má do vývoje svojí dcery

i odborný vhled. Nehledě na znalost

užitečných kontaktů a provázanost

různých aktivit. Rovněž tatínek

Jiří () je oborem poměrně blíz-

ko, takže část péče o svou ratolest

mají rodiče podchycenu doslova

profesio nálně.

SPOLEČNÁ RADOST

Není divu, že k radosti okolí dělá vidi-

telné pokroky. „Sice je ve vývoji po-

někud pomalejší, ale naučila se sedět

s oporou a velmi se zlepšila v plaze-

ní, při kterém se potýká se spazmy

v nožičkách. Ještě větší posun vní-

mám v mentálním vývoji, přestože

lékaři v souvislosti s takzvaným Wes-

tovým syndromem nevyloučili ani

možné mentální postižení. Pomohlo

k tomu i vysazení některých léků,

které ji asi poněkud tlumily. Barunka

je velmi zvídavá, rozumí nám, vyža-

duje pozornost, žvatlá a říká: Co to je?

Miluje písničky a různé říkanky. Je

s ní legrace, po počátečních těžkých

chvílích si užíváme společné radosti,“

říká optimisticky laděná Lucie.

Řeč společně trénují s pomo-

cí pravidelné logopedie, tělo cvičí

hned několika metodami. Zpočátku

šlo o známou „vojtovku“, pak začali

praktikovat koncept Bobath a Fel-

denkrais. K této formě rehabilitace se

rodiče dostali přes tatínka jednoho

chlapečka s podobným postižením.

„Barunce to vyhovuje nejvíc v kon-

textu toho, že je někdy senzoricky

přecitlivělá. Ještě stále jí totiž zůstaly

některé novorozenecké reflexy, kte-

ré v tomto věku už mají vymizet. Do-

Velké auto

pro malou Báru

Barunka přišla na svět sdětskou

mozkovou obrnou, ovšem díky

svědomitému přístupu rodiny

akomplexní rehabilitaci dělá

pokroky. Péči by mělo usnadnit

nové auto, na které přispěje

Konto Bariéry.