Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

TÉMA / SPOLEČNOST A ADVENT
Vy sám jste tehdy přitom také ne-
chal doma manželku ačtyři děti.
Ano, před ženou musím smeknout.
Synovi byly teprve tři roky, do toho
museli opustit faru, na které jsme do
té doby žili. Naštěstí jí už mohly tro-
chu pomoci starší dcery. Odloučení
od rodiny je pro všechny to nejhorší.
O to víc pak člověka mrzí, když se
po tom všem dozví, že Američané se
spojenci Afghánistán nakonec opus-
tili a všechno bylo k ničemu. Při-
znám se, že mi bylo do breku.
Byl jste celkem na třech misích.
Jste tam oporou jiným, ale kdo
podporuje kaplana?
Na dálku rodina a pochopitelně Bůh,
se kterým komunikuji. Také mi po-
máhala hudba a sport, především
volejbal. Všude mě provázela kytara.
Včem spočívá to kouzlo Vánoc,
že pomůže ijejich červnová simu-
lace vpoušti?
Jsou to svátky plné naděje a radosti,
během nichž dokážeme na čas po-
tlačit naštvanost. Máme je spojené
s rodinou a setkáváním s blízkými
lidmi. Zároveň je v našich zeměpis-
ných šířkách prosinec měsíc s nej-
menším podílem světla. Období zim-
ního slunovratu. Odpradávna v tuhle
dobu lidé pořádali různé slavnosti,
kterými vítali, že se začne vracet
světlo, po kterém tak touží.
Není divu, že i křesťanství právě do
této části roku zasadilo svátek naro-
zení Ježíše, který je naším světlem.
Lidé se na to vždy těšili. Zpívají, zdo-
bí, připravují, pečou. Neváhají kvůli
tomu obětovat i dost peněz. V ad-
ventním čase světýlka doslova zapla-
ví města. Máme to rádi, líbí se nám,
pomáhají překonat temnotu. Těšení
se je tvůrčí a motivující. Vždycky mě
mrzí, když to končí, zmizí stromečky
i výzdoba. Nám křesťanům ale zůstá-
vá světlo v podobě Krista.
Pro řadu nevěřících to tak ale
není. Zní to jako klišé, ale pro ně
jsou Vánoce duchovně vyprázd-
něné, nebo se pletu?
Vždycky mě dvacátého třetího pro-
since překvapí náměstí plné lidí, kteří
si přijdou pro Betlémské světlo. Proto
doufám, že Vánoce nejsou duchovně
vyprázdněné. Samozřejmě je stále
potřeba přinášet do tohoto období
novou naději, lásku a víru, aby to pak
mohlo v lidech dále růst. Těší mě, že
od porevolučních let mě skauti stále
zvou při této příležitosti, abych něco
pronesl, a společně zpíváme koledy.
A lidé se na to každoročně těší.
Člověk je bytost bio-psycho-so-
ciálně-spirituální. Hledáme smyslu-
plnost bytí, i když při tom nevyzná-
me nějakou konkrétní víru a církev.
Motivaci a radost potřebujeme všich-
ni, je třeba je hledat i během roku.
Pořád bychom se měli na něco těšit.
Nejhorší je, když není na co. Po Váno-
cích to může být masopust, Velikono-
ce, pak už teplo, prázdniny a tak dále.
Velkou radost do života přinášejí děti.
Nový život je krásný, být u porodu pro
mě byl zázrak. I tenhle silný motiv
vá Vánocům kouzlo a sílu.
Zmínil jste porevoluční dobu,
tehdy onadšení anaději neby-
la nouze. Dnes potřebuje naše
společnost Vánoce jako lék proti
naštvanosti asi mnohem víc.
Ano, společnost je otrávená. Tehdy
nás spojoval společný nepřítel. Dnes
máme problém se na něčem shodnout.
Uvědomil jsem si to třeba nedávno při
oslavách 17. listopadu. Setkal jsem se
na nich s dvěma kolegy, s nimiž jsme
tehdy tady v Jindřichově Hradci za-
kládali Občanské fórum a byli jeho tři
mluvčí. Dnes máme každý za sebou
úplně jiný příběh a postoje.
Obecně lze říct, že nás doba roz-
mazlila. Jsme zvyklí mít všechno,
máme pocit, že máme na všechno
právo. A pokud ne, tak se snažíme
vykřičet si to. Žili jsme si nad pomě-
ry, ale pak covid a válka na Ukrajině
přerušily hojné časy, během kterých
jsme se navíc zadlužovali. Teď se
nám tomu nechce čelit. Mnozí jen
opakují hesla, kterým ani pořádně
nerozumějí. Ohánějí se svobodou,
ale přitom ji ohrožují a neváží si jí.
My za ni tehdy riskovali. Manželka
měla doma několikaměsíční dvojča-
ta a já šel vyvěšovat letáky s vědo-
mím, že mě taky můžou zavřít…
Polistopadová doba má asi velký
podíl na tom, že celá vaše rodina
je úzce spjata spomocí lidem
spostižením. Vaše manželka
vede velkou úspěšnou nezis-
kovku Otevřená okna poskytující
Na zahraničních misích
se ke spiritualitě
obracejí i jinak nevěřící
lidé. V žádném jiném
prostředí jsem zárov
nikdy neslyšel tolik
povídání o rodině, dětech
a manželství jako od
vojáků.
Můžeš