Strana 27
27
Nedostatek pracovních sil v EU je
stále výraznější, a to i v období po
pandemii. Odráží strukturální výzvy,
jako je stárnutí populace, dvojí pře-
chod na digitalizaci a boj s klimatic-
kou krizí, špatné pracovní podmínky
v některých odvětvích a profesích
a nedostatek kvalifikovaných pra-
covníků. Nedostatkem pracovních
sil je kvůli často obtížným pracov-
ním podmínkám a nízkým mzdám
postiženo zejména odvětví péče.
Lepší pracovní podmínky a mzdy
podpořené silným sociálním dia-
logem, vzděláváním a odbornou
přípravou zvýší atraktivitu pracov-
ních míst v oblasti péče. Pracovníci
v oblasti dlouhodobé péče a před-
školního vzdělávání a péče by měli
mít možnost účinně uplatňovat svá
sociální a pracovněprávní práva
bez ohledu na typ zaměstnání nebo
na to, zda jsou zaměstnanci nebo
samostatně výdělečně činní. Po-
skytování příležitostí k profesnímu
rozvoji pracovníkům v oblasti péče
prostřednictvím rekvalifikací a zvy-
šování kvalifikace pomáhá zvyšovat
odolnost tohoto odvětví vůči neoče-
kávaným otřesům, jako je například
pandemie covidu-19, a pomáhá pra-
covníkům v jejich kariérním postu-
pu. Lepší pracovní podmínky také
pomohou přilákat do této profese
více lidí, včetně mužů, a zlepšit tak
genderovou rovnováhu v tomto od-
větví.
Legální migrace může být klíčo-
vou hnací silou při řešení nedostat-
ku pracovních sil. Již dnes pracuje
v sociálním sektoru mnoho lidí ze
zemí mimo EU. Migrující pracovní-
ci v oblasti péče však často pracují
načerno nebo v nejistých podmín-
kách. Sdělení „Přilákání dovedností
a talentů v EU“ zdůrazňuje, že udr-
žitelné a legální cesty migrace ze
zemí mimo EU za prací v odvětví
péče by mohly poskytnout příleži-
tost jak migrujícím pracovníkům
v oblasti péče, aby začali kariéru
v EU, tak zemím EU, aby pomohly
uspokojit svou poptávku po pracov-
ních místech. Tyto příležitosti mo-
hou být cenné i pro osoby prchají-
cí před ruskou agresí na Ukrajině,
zejména pro zkušené pracovníky
v oblasti péče, kteří chtějí hledat za-
městnání při pobytu v EU. Je třeba
posoudit, zda a do jaké míry by ná-
stroje EU mohly pomoci zlepšit při-
jímání migrujících pečovatelských
pracovníků do EU, a to ke vzájem-
nému prospěchu všech členských
států a zemí původu, a zároveň za-
jistit etický nábor migrantů.
Ve svém závěru, ale i v doporuče-
ních směrem ke členským zemím
Evropská komise konstatuje: „Zlep-
šování péče pomáhá zajistit, aby se
ženy i muži mohli rovnocenně za-
pojit do práce a společnosti a záro-
veň pečovat o své blízké. Cílem je
zajistit, aby pracovníci v oblasti péče
měli lepší pracovní podmínky, což
by mělo zvýšit odolnost a atraktivitu
tohoto odvětví a přispět k vytváření
nových pracovních míst, která by
odpovídala rostoucí poptávce.“
APSS ČR
APSS ČR sdružuje celkem zařízení sociálních služeb,
ztoho organizací se zapojilo do dotazníkového šetření,
což je %.
Celkem % dotázaných organizací se potýká
snedostatkem pracovníků. Největší nedostatek pracovníků
pociťují vorganizacích zřizovaných krajem ( %),
církví ( %) avneziskových organizacích, obchodních
společnostech aj. ( %). Nejvíce pracovníků chybí na pozici
pracovník vsociálních službách, celkem je postrádáno
pracovníků. Následují zdravotnické profese, ve kterých
chybí pracovníků, adále THP amanuální pracovníci,
kterých chybí . Organizace, které se zapojily do
dotazníkového šetření, uvedly celkem chybějících
pracovníků napříč pracovním zařazením.
Kvalifikovaným odhadem sociální služby vČeské
republice postrádají přibližně pracovníků. Nejčastěji
zmiňují pracovníky vsociálních službách ( )
azdravotnické pracovníky ().
Pokud srovnáme počet chybějících pracovníků vjednotlivých
krajích, chybí nejvíce pracovníků poskytovatelům
sociálních služeb vhlavním městě Praze (, resp. ),
Středočeském (, resp. ) aJihomoravském
(, resp. ) kraji. Naopak nejméně pracovníků postrádají
poskytovatelé vLibereckém (, resp. ), Karlovarském
(, resp. ) aJihočeském (, resp. ) kraji.
Nedostatek pracovníků
v sociálních službách,
zejména pečovatelek,
pečovatelů a zdravotních
sester trápí v rozdílném
měřítku všechny
evropské země.
NEDOSTATEK PRACOVNÍKŮ PODLE KRAJŮ
Kraje Počet chybějících
pracovníků*
(v absolutních
hodnotách)
Kvalifikovaný
odhad za celý
sektor**
(v absolutních
hodnotách)
Hlavní město Praha
Jihočeský kraj
Jihomoravský kraj
Karlovarský kraj
Kraj Vysočina
Královéhradecký kraj
Liberecký kraj
Moravskoslezský kraj
Olomoucký kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Středočeský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Celkem
* U poskytovatelů sociálních služeb, kteří se zapojili do dotazníkového
šetření.
** Kvalifikovaný odhad zohledňuje velikost zařízení, která se zapojila do
průzkumu, za použití kritéria velikosti daného zařízení z pohledu počtu
zaměstnanců. Tento podíl byl pak vztažen k celkovému sektoru z pohledu
přepočtených úvazků zaměstnanců v sociálních službách k roku .
Tímto konstruktem lze abstrahovat potřeby celého sektoru s použitím
koeficientu ,.