Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 38

ŽIVOT / PŘÍBĚH

Tanec je

můj život!

Prožívá nejkrásnější

období svého života.

Nedávno sedmnáctiletá

Karolína Dvořáčková

konečně chodí do školy,

kde nevadí invalidní

vozík, ahlavně tancuje.

Dokonce tak dobře,

že na listopadovém

mistrovství světa vPara

Dance vItálii vybojovala

se svým partnerem

Janem Kohoutem skvělé

8. místo. Reprezentovat

Českou republiku

mohla idíky finančnímu

přispění Konta Bariéry.

Cesta ktomuto úspěchu

byla ale dlouhá atrnitá.

Text: EVA KÉZROVÁ

Foto: MILAN JAROŠ

OSUDNÁ VÁNOČNÍ NÁVŠTĚVA

Všechno to začalo 26. prosince

2009, kdy celá rodina jela autem na

Vánoční návštěvu k babičce a pro-

tijedoucí řidič jim při odbočování

nedal přednost. Těžká nehoda po-

znamenala všechny členy rodiny,

nejhůře to ale odnesla tehdy tříletá

Karolína. „Seděla v autosedačce, ale

náraz byl tak silný, že vlastně vystře-

lila, tlak na pásech ji vrátil zpátky

a došlo k otoku míchy, který způso-

bil nevratné poškození určité části

a ochrnutí nohou,“ vzpomíná ma-

minka Veronika Trnková.

Zpočátku to vypadalo, že malá

Kája zůstane od pasu dolů úplně

nehybná, ale téměř tříletá intenzivní

rehabilitace a cvičení přinesly své

ovoce. „Všechno se učila úplně od

začátku, měli jsme velké štěstí na

fyzioterapeuty a po dvou letech se

Kája postavila k opoře.“ Už od dět-

ství jí hodně pomáhají nejrůznější

aktivity Sdružení PINOKIO, které

založili rodiče handicapovaných

dětí a pravidelně pro ně připra-

vují zajímavý program. Dneska je

schopna udělat dva tři kroky, ale pro

bolesti zad se raději doma pohybuje

po čtyřech.

Na vozíku je z ní ale neřízená

střela, která svůj temperament kro-

tí v různých sportech. Jako holka ze

severu Čech má blízko k lyžování,

takže odmala jezdí na monoski, ráda

plave, hraje basketbal pro vozíčkáře

a jezdí na tricyklu. Ale pořád to neby-

lo ono. Až jednou viděla na meziná-

rodní soutěži v Praze tančit vozíčká-

ře. „Mě to tak nadchlo, že jsem hned

věděla, že přesně tohle chci dělat,“

vypráví s nadšením v hlase usměva-

vá dívka, jak před rokem a půl našla

nový smysl života.

ZDRAVÝ TANEČNÍK

JAKO PARTNER

Ještě na soutěži oslovili Svaz učitelů

tance, pod které Czech ParaDance

Sport patří, a Karolína začala jednou

týdně trénovat na pražských Petři-

nách. „Jsem tady nejmladší, ale ti lidi

Na tanečním parketu

se sedmnáctiletá Karolína

už cítí jako doma.