Strana 62
SERVIS / ZPRÁVY Z PARASPORTU
Text: TEREZA BRYCHOVÁ
Foto: ČESKÝ PARALYMPIJSKÝ VÝBOR
Před třinácti lety uklouzla na mokrých
schodech a tím pro ni skončila jedna
z životních etap. Vzápětí jí ale začala
další, ve které objevila paralukostřelbu.
V té se letos Šárce Pultar Musilové dařilo
velmi dobře. Stala se mistryní Evropy
v ženské kategorii WW1 a také si vybo-
jovala místo na paralympiádě v Paříži.
Už v kladrubském rehabilitačním
ústavu, ve kterém Šárka Pultar Musilová
pobývala po nehodě, zjistila, že ji baví
sportovat i na vozíku. „Začínala jsem
jako brankářka ve florbale. Později jsem
si na jednom kroužku vyzkoušela právě
lukostřelbu. Neměli pro mě ale vhodný
luk. Jsem kvadruplegik a nezvládala
jsem vystřelit s reflexem. Zůstávaly mi
prsty na tětivě a nedokázala jsem ji pus-
tit,“ vypráví. Následně se v centru Paraple
potkala s Davidem Drahonínským, který
jí doporučil vyzkoušet střílení s kladkou.
„A tím to vlastně všechno začalo,“ dodá-
vá.
Od té doby si přivezla dvě stříbrné
a jednu bronzovou medaili z paralym-
pijských her v Riu a Tokiu a příští rok
ji čeká i ta v Paříži. „Stříbro z kategorie
jednotlivců v Tokiu je pro mě největším
úspěchem. Když střílím v týmu, cítím
větší zodpovědnost, protože to mohu
zkazit i kolegovi. Jakmile ale střílím
sama, soustředím myšlenky jen na sebe,
a pokud je dokážu zkorigovat, pak přijde
ten nejlepší pocit,“ vysvětluje Šárka Pul-
tar Musilová.
STŘÍLENÍ SVĚTREM
NEJEN VZÁDECH
Letos v srpnu získala zlato na mist-
rovství Evropy, když ve finále porazila
tureckou soupeřku Nil Misir 131:115.
„V Rotterdamu se mi střílelo poměrně
dobře a celková atmosféra tam byla
suprová. S většinou lukostřelců jsem se
alespoň trochu už znala. Takže jsme si
i vzájemně týmově fandili. Trošku nám
pofukoval zapeklitý vítr, který se bohužel
nedal moc předpovídat. Ale nakonec
vše dopadlo na výbornou. Jsem za sebe
šťastná,“ líčí.
S větrem se bohužel nic dělat nedá, ale
podle Šárky je možné se na něj alespoň
trochu připravit. „Určitě se dá natrénovat
střílení za větru. Ale doopravdy to pak
na těch závodech není příjemné. Nemám
trupové svaly a tím pádem mi fouká do
celého těla a já pak musím balancovat
s nataženým lukem. Střílení je pak
obtížnější, ale v jistém smyslu je to i větší
zábava,“ tvrdí.
Pultar Musilová se tento rok v červenci
zúčastnila také světového šampionátu,
který se odehrával v Plzni. Obsadila tam
šestou příčku. „Střílelo se mi dost podob-
ně jako teď na ME, ale měla jsem smůlu
na konkurentku. Šla proti mně Korejka
Kim Ok-gum, s kterou máme zápasy
vždy zajímavé. Jednou vyhraju já, jednou
zase ona. Tentokrát bylo štěstí na její
straně. Doufám, že jí to budu moct brzo
zase oplatit,“ těší se.
ZLETNÍ SEZONY
ROVNOU DO TÉ ZIMNÍ
V září se konalo ještě finále evropského
poháru a tím se zakončila letní sezona.
Pomalu se tedy začíná chystat zimní,
která se střílí v hale na 18 metrů. „Ráda
bych se v ní zúčastnila dvou mezi-
národních závodů a poté na přelomu
února a března bude světový šampionát
v Dubaji. Půjde o jednu z mála šancí, jak
potrénovat s konkurencí před paralym-
piádou v Paříži,“ říká Pultar Musilová.
Ač toho nastřílela už hodně, tlaku
před každým startem se člověk jen tak
nezbaví. Tvrdí ale, že nervozita k tomu
všemu patří, a je dokonce i potřeba.
„Kdyby člověk nebyl nervózní, ani by
střílet nedokázal. Někdy je to horší, jindy
zase lepší. Vždy je jen otázka, kdo nervy
zvládne udržet více zavřené a komu se to
nepodaří.“
SPOUSTA PRÁCE
ALE IZASLOUŽENÝ ODPOČINEK
Jak Pultar Musilová bude zvládat
nervozitu dál, zůstává otázkou pro nás
všechny. Ráda by ale za svou sportovní
kariéru dosáhla jednoho vytyčeného cíle.
„Chtěla bych změnit světový rekord na
venkovních 50 metrů. Teď ho drží Britka
Jessica Statern a já bych ji ráda jednou
překonala,“ přeje si.
A dělá pro to dost. Po dlouhém pro-
stříleném létě teď ale míří na zaslouže-
nou dovolenou. „Letím do Egypta, kam
už se neuvěřitelně těším. Už se jen vidím
na pláži a na sluníčku. Celé léto, když
byly pařáky, jsme stříleli a nebyla mož-
nost si odpočinout. Teď konečně budu
moct. Čtrnáct dní na luk ani nesáhnu.
Pak se do toho ale zase vrhnu a zkusím
trénovat čtyřikrát až pětkrát týdně,“ uza-
vírá Šárka Pultar Musilová.
Kdyby člověk nebyl nervózní,
ani by střílet nedokázal,
tvrdí Šárka Pultar Musilová
Lukostřelkyně Šárka Pultar Musilová