Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 49

49

Narodil se u Turnova, ale už řadu

let žije v Praze, kde také vystudoval

střední školu sociálního zaměření

a vysokou školu v bakalářském obo-

ru mediálních studií. Ještě před závě-

rečnými zkouškami začal pracovat

jako operátor dohledového centra pro

seniory Chytrá péče. „Momentálně

mám tříčtvrteční úvazek, tedy šest

hodin denně. Moje práce je přede-

vším telefonická komunikace s kli-

enty. Některé dny jezdím do kance-

láře, jindy pracuji z domova, dokonce

i noční,“ vysvětluje mi Zdeněk (31)

svoji práci v bezbariérové garsonce

na jednom z pražských sídlišť.

Ačkoliv sám se kvůli kvadrupare-

tické formě dětské mozkové obrny

uveze na vozíku s určitými potížemi,

je rád, že nepracuje pouze z bytu.

HLEDÁNÍ SPRÁVNÉHO FORMÁTU

Společenský kontakt má Zdeněk

podle svých slov rád. „Nemůžu do

toho ovšem počítat rozhovory s kli-

enty. Ti si navíc hodně stěžují. Je