Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 44

KULTURA

Syrová love story

Komorní herecká sestava nám

v ohlédnutích nazpátek postupně odkrývá

celý příběh. Jak vlastně došlo ke smrti

pacienta trpícího afázií? Od prvních minut

se na plátně odehrává psychologické

drama vystavěné na různých úhlech

pohledů, emocí, polopravd a traumat.

Hlavní roli Eriky ztvárňuje vynikající

Jana Plodková.

Text: MICHAELA ZINDELOVÁ

Foto: ARCHIV DONART

„Když film nemá křídla, nemůže

se dobře pamatovat,“ tvrdila před

lety Ester Krumbachová. Jaká

byla vaše první reakce po přečtení

scénáře Alice Nellis Němá tajem-

ství? Tenhle podle mne „křídla

má“. Apaní Nellis ho prý psala

celý rok. Dostala jste hned chuť

na realizaci hlavní postavy stak

výrazným obloukem role? Nebo

šlo opřikývnutí po delší době?

Už během castingu jsem věděla,

že když tento film vznikne, ať už se

mnou či beze mě, dotýká se něčeho,

co tu dlouho nebylo. A přála jsem

si, aby si mě Tomáš vybral. Stalo se.

Scénář byl napínavý, syrový, lidský.

A jak říkáte, měl „křídla“. Mně nabíd-

nutá postava nebyla plochá, černo-

bílá, s každou situací mi ukazovala

spoustu možností, procházela jsem

jí, jako bych loupala cibuli. V tom

spatřuju talent Alice Nellis.

Děj nového snímku má dynamiku,

nechybí psychologická stavba

postav. Kdysi mě přitahoval film

Jiřího Svobody ostárnutí neuro-

loga (Skalpel, prosím; obsazení:

Macháček, Brejchová). Máte sama

nějaký film, ke kterému jste se

pro hloubku děje nebo atmosféru

vracela?

Mám pár takových filmů, které když

běží v televizi, musím vidět, i když

už poněkolikáté. Je to například Vy-

koupení z věznice Shawshank nebo

Nedotknutelní. A z českých filmů ne-

můžu nezmínit film, ve kterém jsem

hrála, což může vyznít alibisticky, ale

až vám název řeknu, pochopíte. Je to

Protektor.

Diagnóza afázie (mimochodem více

popsaná až v19. století), vážná

porucha řečových center vmozku,

okterou běží, není jednoduchá

kporozumění. Člověk, uvězněný ve

svém těle, nemá možnost komuni-

kace. Složitá představa – pomohl

vám, hercům, režisér snímku

khlubšímu pochopení?

Nám všem velmi pomohla návštěva

Ergo aktiv centra, které se věnuje pa-

cientům s afázií. Měli jsme možnost

mluvit nejen s ošetřujícím personá-

lem, ale i s pacienty. Získali jsme tak

cenné informace, jaké to pro ně bylo,

když zjistili, že se nemohou dorozu-

mět! Jaký byl následný proces, co se

jim honilo hlavou, jak se cítí dnes…

Tohle všechno nám moc pomohlo.

A režisér Tomáš Mašín nás udržoval

během natáčení, abychom sebemen-

ší drobnost neopomněli.

Erika, cílevědomá bývalá vrcho-

lová sportovkyně, se domnívá, že

Chtěla jsem, aby Erika byla především

lidská. Ne každý má sílu se plně

věnovat postiženému člověku,

ne každý má na to obětovat se.

Premiéra filmu

Němá tajemství

v kině Lucerna