Strana 58
SERVIS
kař péči o pacienta ukončit. Zákon
pacientovi garantuje, že podá-li na
svého zdravotníka stížnost, neměl
by se mu takový krok vrátit zpět jako
bumerang.
CO JSOU TO VLASTNĚ TY
SPRÁVNÍ ORGÁNY?
Zákon o zdravotních službách zlep-
šil postavení pacientů, zároveň však
klade větší nároky na správní orgá-
ny. Těmi jsou pro zdravotní služby
krajské úřady (v Praze Magistrát
hl. m. Prahy), Ministerstvo sprave-
dlnosti, Ministerstvo obrany a Mini-
sterstvo vnitra. Tyto úřady předsta-
vují jednu z možností, kam mohou
pacienti směřovat
své stížnosti na
zdravotnické služ-
by (více viz Portál
pro pacienty a pa-
cientské organiza-
ce.)
A nyní už se podívejme, jak do-
padl samotný výzkum, který se na
stížnosti podané k řešení správnímu
orgánu zaměřil. Ombudsman zkou-
mal rozsah agendy stížností, ale
i hlavní překážky, s nimiž se úřady
potýkají.
KOLIK TOHO MAJÍ ÚŘADY
NA PRÁCI
Důležitým ukazatelem, který vý-
zkum přinesl, je objem stížností zpra-
covávaný úřady. Ve zkoumaném ob-
dobí (2018–2021) jich bylo celkem
2 115. Pouze 7 % z celkového počtu
stížností však vyhodnotily správní
Šetření stížností ve zdravotnictví
pod lupou. Výzkum ombudsmana
ukázal, že správním orgánům
chybějí hlavně odborníci a čas
Předtím, než se ponoříme do výsled-
ků výzkumu, pojďme si udělat krát-
kou odbočku, která nám pomůže
lépe porozumět významu získaných
dat. Připomeňme si, jak jsou v sou-
časnosti pacienti chráněni a jaké
důsledky může a nemůže mít jejich
případný konflikt se zdravotníkem.
OCHRANA PACIENTŮ
„Pacienti neměli vždy tak jisté právní
postavení, jako je tomu dnes. Jasně
definovaná práva pacientů a pře-
hledná pravidla stížnostního mecha-
nismu přinesl až v roce 2012 zákon
o zdravotních službách,“ připomíná
ombudsman Stanislav Křeček.
ZDRAVOTNÍCI VERSUS PACIENTI
Ombudsman v rámci svých šetření
opakovaně naráží na to, že konflikty
mezi zdravotníky a pacienty způso-
bují nemalé potíže oběma stranám.
Obzvláště citlivým oborem je v tomto
směru třeba pediatrie, kde je značný
nedostatek lékařů. Pokud se zdravot-
ník a rodiče dětského pa cienta dosta-
nou do sporu, lékař často navrhne,
ať rodiče vyhledají jiného specialistu.
Rodiče se tomu obvykle brání a snaží
se dosáhnout toho, aby lékař postu-
poval podle jejich představ.
Čím je konflikt větší a emotivnější,
tím více roste vzájemná nedůvěra.
Lékaři se pak snaží rodiče odradit
a ze svých ordinací je „vyhánějí“. Ro-
diče „na oplátku“ posílají na lékaře
stížnosti. Nezvyklé není ani to, že
na sebe obě strany podávají trestní
oznámení.
Také ombudsman se ve své praxi
setkává s případy, kdy lékař vyřadí
„problémového“ pacienta ze své evi-
dence pro „ztrátu důvěry“. Aktuálně
však něco takového nespadá mezi
zákonné důvody, pro které může lé-
S JAK ROZSÁHLOU AGENDOU STÍŽNOSTÍ VOBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ
SE POTÝKAJÍ SPRÁVNÍ ORGÁNY? ACO JIM JEJICH PRÁCI
KOMPLIKUJE? NEDÁVNO DOKONČENÝ VÝZKUM SYSTEMATICKY
MAPUJE SOUČASNOU PRAXI. JAKO JEDEN ZNEJPALČIVĚJŠÍCH
PROBLÉMŮ SE UKAZUJE NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ OCHOTNÝCH PŘI
ŠETŘENÍ STÍŽNOSTÍ SPOLUPRACOVAT. NA VINĚ JE JEJICH ČASOVÉ
VYTÍŽENÍ IMALÁ MOTIVACE. NA ZÁKLADĚ ANALÝZY AKTUÁLNÍHO
STAVU PŘICHÁZÍ OMBUDSMAN SDOPORUČENÍMI KE ZMĚNÁM, KTERÁ
POSKYTL IMINISTERSTVU ZDRAVOTNICTVÍ.
Přidejte se
do skupiny
Práva lidí
spostižením
na facebooku
Text: KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV – OMBUDSMAN