Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 27

27

lackého v Olomouci mu ukázala, že

toto prostředí je pro něj ideální, a de-

finitivně ho přesvědčila. Přístupnost

pro osoby na vozíku a komornější

atmosféra mu vyhovovaly. Dojem

byl tak silný, že převážil i geografic-

kou vzdálenost od jeho domoviny.

Přestože maturitu absolvoval v Pra-

ze, kde si už vyzkoušel samostatný

život, pochází z Chomutova. Domů

za rodinou tedy dojíždí vlakem do-

slova přes celou republiku.

David se v uplynulých letech stal

postupně bakalářem speciální peda-

gogiky a intervence, poté magistrem

speciální pedagogiky a poradenství.

Nyní studuje magisterské studium

speciální pedagogiky a intervence

u dětí předškolního věku a zároveň

se věnuje doktorandskému progra-

mu, který by měl trvat ještě dva roky.

Jeho vysněným cílem je pokračovat

v akademické dráze a vyučovat na

své alma mater, zároveň však nevy-

lučuje ani jiné alternativy.

ZŮSTAT PEDAGOGEM?

Od února 2024 převzal výuku po

zraněném kolegovi a nyní učí asistiv-

ní technologie a základy poradenství.

Osobní zkušenosti s handicapem mu

umožňují přinášet do výuky auten-

tické příběhy a perspektivy, které

studenty bezesporu obohacují, pro-

tože jim je předává člověk, pro nějž

není téma pouhou teorií. I když se

potýká s některými fyzickými pře-

kážkami, jako je nedostupnost data-

projektoru nebo obtížnost otevírání

některých dveří, všechno prý zvládá

dobře. Studentky mu pomáhají, třeba

se zápisem brainstormingu na tabuli

při úvodu semestru. A nikdy se zatím

v roli vyučujícího naštěstí nedočkal

poruchy výtahu, která by byla oprav-

dovým problémem, kvůli němuž by

se nejspíš nemohl dostavit do výuky.

Tuto zkušenost zatím párkrát zažil

jen jako student. David přitom není

v rámci katedry jediným studentem

na vozíku. Má kolegyni, která rovněž

nechodí, ačkoliv kvůli jiné diagnóze.

Oba jsou jistě inspirací pro ostatní,

jakkoli by si něco takového netroufli

sami tvrdit.

Davidovy plány ještě nemají jasné

kontury. Rád by zůstal v roli vysoko-

školského učitele, kterou momen-

tálně povinně zastává coby dokto-

rand, ale zároveň ho také láká práce

školního speciálního pedagoga nebo

v některé z neziskových organiza-

cí pomáhajících lidem s tělesným

postižením. Jeho zkušenosti a zna-

losti by zároveň mohly být cenné

v poradenství v sociálních službách.

Dovede si představit i vyučování

v pražském Jedličkově ústavu a ško-

lách, kde sám strávil čtyři roky. Jeho

odhodlání je obdivuhodné. I když si

sám zatím není jistý, jaká cesta ho

čeká, ví, že chce využít své vzdělání

a zkušenosti k pomoci ostatním.

OLOMOUC BEZBARIÉROVÁ

Olomouc se momentálně stala Da-

vidovým domovem, kde žije, studu-

je a pracuje. Toto moravské krajské

město, často nepřesně označované

jako hanácká metropole, je známé

svou historickou atmosférou, ale pro

člověka na vozíku je pohyb po něm

podle Davidových slov prý občas ná-

ročný. Byť Olomouc patří mezi pro-

gresivní průkopníky bezbariérovosti,

například v oblasti dopravy, a David

se pohybuje na vozíku s vlastním

elektrickým pohonem. Každopádně

se mladý stipendista Konta Bariéry

snaží užívat naplno studentský život.

Od letošního roku bydlí v komerč-

ním pronájmu bytu, který mu zpro-

středkovala kamarádka. Ačkoliv byt

není speciálně upravený, vyhovuje

mu a cítí se v něm pohodlně.

Pohyb mezi jednotlivými budova-

mi fakulty, jež jsou na více místech,

vyžaduje plánování a není vždy nej-

jednodušší. Stará dlažba a historické

ulice jsou občas výzvou, s níž se ale

David v konečném důsledku zdárně

vyrovnává, a to i za pomoci přátel.

Těch má řadu i v Praze, takže občas

se za nimi zastaví cestou do Chomu-

tova, když přestupuje mezi navazu-

jícími vlaky. Mnohahodinové jízdy si

většinou krátí čtením a studiem.

David Pham je příkladem úspěš-

ného stipendisty, jemuž podpora od

Konta Bariéry, za niž je velmi vděčný,

umožňuje naplňovat jeho cíle a sny.

Nezbývá než mu v jejich dosažení dr-

žet palce, ať už ho život ve výsledku

nasměruje jakýmikoliv cestami! 

Osobní zkušenosti s handicapem

mu umožňují přinášet do výuky

autentické příběhy a perspektivy,

které studenty bezesporu obohacují,

protože jim je předává člověk,

pro nějž není téma pouhou teorií.

Pohyb mezi jednotlivými

budovami fakulty,

jež jsou na více

místech, vyžaduje

plánování a není vždy

nejjednodušší. Stará

dlažba a historické ulice

jsou občas výzvou, s níž

se ale David v konečném

důsledku zdárně

vyrovnává, a to i za

pomoci přátel.

Na železnici

tráví hodně času

během svých cest

mezi domovem

avysokou školou.