Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 57

57
V Mathelieru se vystřídaly už desít-
ky lidí, Alice je zde nejdéle. „Další se
různě střídají, přihlásili se k nám lidé
z celé republiky. Někteří ale nezvládli
náročné dojíždění do Prahy a museli
nás opustit. I tak jsme ale rádi za kaž-
dého, kdo k nám přišel, i když se je-
nom třeba mihl. K šesti členům naše-
ho ateliéru se pro tuto výstavu přidaly
i nevidomá sochařka Marianna Ma-
chalová a nevidomá malířka Lea, které
k nám do Mathelieru nepatří. Umožnili
jsme jim ale také vystavovat, protože
si přece nebudeme konkurovat, když
máme všichni stejný handicap,“ usmí-
vá se přátelsky výtvarnice.
KAPLE DO ZAHRADY
V Českých Budějovicích vystavuje
i Pavel Sláma ze Žďáru nad Sázavou,
který kvůli náročnému dojíždění
musel přestat Mathelier navštěvovat.
Jeho Kaple sv. Martina, Kaple sv. Jana
i Barokní most zaujaly návštěvníky,
kteří si mohou díla zakoupit.
špatné je k něčemu dobré. V součas-
né době mám trubicové vidění, takže
vidím jakoby klíčovou dírkou v roz-
sahu tři až pět stupňů. Proto nevidím
své dílo nikdy jako celek, ale vždy
jen část. Musím proto při tvorbě věci
hodně vyměřovat a dodržovat daný
poměr. Když nevidíte věc celou, pra-
cujete jinak,“ prozrazuje Alice Horná.
V roce 2020 stála u zrodu Mathe-
lieru. „Řekli jsme si tehdy, že neza-
kládáme volnočasové sdružení pro
setkávání nevidomých, ale lidem se
zrakovým postižením umožníme
zaměstnání. Zrakově postižení mají
totiž opravdu hodně špatnou pozici
na trhu práce. Mnozí zaměstnavate-
lé mají různé předsudky a nechtějí
je zaměstnat. V naší dílně pracují ti,
kteří už trošku něco umějí a chtě-
jí se téhle činnosti věnovat. Jde jim
primárně o keramiku spíš než jen
o volnočasové setkání,“ pokračuje
s tím, že výstava je jejich první spo-
lečnou prezentací.
Hned pár dní po otevření se sem
vypravila s jasným cílem také Eva
Kantorová z Českých Budějovic. „Šla
jsem na výstavu cíleně už s tím, že
si zde něco určitě vyberu. Ráda taky
přispívám na dobré věci. Prodejní
výstava mě oslovila. Zhlédla jsem ji
a popřemýšlela, které dílo by se mi
hodilo. Líbila se mi Kaple sv. Jana, na-
víc můj syn se tak jmenuje, ale pro-
tože už byl prodaný, zamluvila jsem
si druhou Kapli sv. Martina. K ní si
přikoupím i Barokní most. Obě díla,
která se mi moc líbí a pocitově mi
sedí, dám k nám do zahrady, kterou
máme na Kaplicku. Moc se tam hodí.
Mám ráda přírodní nevyumělkované
věci, nijak moc barevné nebo gla-
zované. Těším se, až si pro ně budu
moci po výstavě dojet,“ usmívá se
Eva Kantorová.
Tak se přijďte na prodejní výsta-
vu do začátku června podívat – buď
očima, nebo rukama – i vy. Třeba si
také něco vyberete.
Lidé si mohou
prohlédnout očima
i rukama např.
sochy, které vévodí
prostoru.
Nadační fond
Mathilda
www.mathilda.cz
Můžeš